Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diskriminace na trhu práce? Průzkum odhalil velký problém

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Výrazná většina občanů ČR (73 %) se domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci určitých skupin obyvatel. Tento podíl je ale nejnižší za posledních deset let, kdy toto téma v zrcadle mínění veřejnosti sledujeme. K diskriminaci v zaměstnání dochází podle názoru lidí nejčastěji kvůli věku. Časté je ale také znevýhodňování kvůli zdravotnímu postižení nebo těhotenství či mateřství.

Jednou z hlavních oblastí, v nichž může ve společnosti docházet k diskriminaci, je snižování šancí na uplatnění v zaměstnání. Z výsledků říjnového výzkumu STEM vyplývá, že jednoznačná většina veřejnosti (73 %) si myslí, že u nás jsou v zaměstnání některé skupiny obyvatel znevýhodňovány. Třetina lidí je o tom dokonce přesvědčena pevně. S existencí diskriminace na pracovním trhu nesouhlasí jen čtvrtina občanů.

Výsledky výzkumů STEM realizovaných na téma diskriminace práce od roku 2004 ukazují, že na znevýhodňování určitých skupin obyvatel na trhu práce u nás poukazuje stabilně výrazná většina občanů. V loňském a letošním roce však zaznamenáváme mírné oslabení tohoto názoru. Podíl souhlasných odpovědí je v současnosti nejnižší za posledních deset let, kdy tuto problematiku sledujeme.

Jaké jsou nejčastější důvody, kvůli kterým podle veřejnosti dochází k diskriminaci na trhu práce? Jednoznačná většina dotázaných občanů (85 %) tvrdí, že v zaměstnání dochází k diskriminaci na základě věku. Tři čtvrtiny lidí se domnívají, že diskriminujícím faktorem na trhu práce je velmi nebo poměrně často také zdravotní stav či postižení. Podle dvou třetin občanů dochází k nerovnému přístupu v zaměstnání z důvodů těhotenství nebo mateřství.

Nižší podíl, stále však nadpoloviční (53 %), se domnívá, že na trhu práce dochází k diskriminaci kvůli rasovému nebo etnickému původu. Polovina lidí vidí časté znevýhodňování v zaměstnání kvůli pohlaví nebo kvůli rodinnému stavu a povinnostem k rodině.

Podle necelé třetiny lidí (29 %) dochází na trhu práce k diskriminaci z důvodů národnosti nebo státního občanství. Jen nízký podíl lidí připouští diskriminaci v práci na základě názorů (politika, víra), sociálního původu nebo majetku či odlišné sexuální orientace.

Z časové řady od roku 2004 nejsou patrné žádné výraznější změny v hodnocení jednotlivých druhů diskriminace. Lze ale říci, že frekvence výskytu většiny zkoumaných důvodů diskriminace se v čase postupně mírně snižuje. Znatelně je to vidět u diskriminace z důvodů těhotenství nebo mateřství a rasového nebo etnického původu.

Lidé politicky orientovaní vpravo méně často než středově nebo levicově smýšlející vidí diskriminaci na našem pracovním trhu z důvodů pohlaví, politického smýšlení nebo politické činnosti či sociálního původu nebo majetku.

Ženy významně častěji než muži uvádějí, že u nás často dochází k diskriminaci na základě pohlaví (ženy: 55 %, muži: 43 %), rodinného stavu a povinností k rodině (ženy: 53 %, muži: 44 %) a také těhotenství či mateřství (ženy: 69 %, muži: 60 %).

Témata:  lidé nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

24. dubna 2026 12:06

20. dubna 2026 13:22

Termín se krátí. Živnostníci musí podat daňové přiznání do 4. května

Statisíce českých živnostníků čeká povinnost podat elektronické daňové přiznání nejpozději do 4. května. Samostatně pak musí řešit i přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, které mají vlastní termíny i sankční režim. V případě dřívějšího podání přehledu je nutné případný doplatek pojistného uhradit do osmi dnů od jeho odevzdání.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Komentář

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.