Evropa zdražuje vejce. Česko ale trhá rekordy, předběhlo i USA

Nárůst o 20,4 je vskutku markantní, neboť překonává i měsíční nárůsty v USA, které nyní procházejí zvláště těžkou vaječnou krizí, do níž se vkládá si sám prezident Donald Trump. Měsíční nárůsty ceny vajec v USA ovšem v uplynulých dvanácti měsících nikdy nepřekonaly úroveň 19,5 procenta. Takže tedy vždy zaostaly za nynější měsíční dynamikou růstu cen v Česku. Je ovšem pravda, že meziročně registrují Spojené státy nárůst výrazně vyšší, než je ten český, a sice o 108,1 procenta.

V Česku ovšem zase vejce zdražují výrazněji než v zemích EU, jejichž chovy drůbeže jsou aktuálně mnohem tíživěji zasaženy ptačí chřipkou. Jedná se hlavně o Maďarsko, Polsko, Německo a Itálii.

Například v Maďarsku v období od října loňského roku do první poloviny března letošního roku zaznamenali hned 211 výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže, v Česku však pouze tři, jak uvádějí data Evropského úřadu bezpečnosti potravin (zde). Přitom v Maďarsku je dynamika růstu cen potravin aktuálně výrazně slabší než v ČR. Podle zmíněných údajů společnosti Tradingpedia tam ceny vajec narostly mezi únorem a březnem letošního roku o 9,1 procenta. Zatímco tedy v Česku více než dvojnásobně, o zmíněných 20,4 procenta.

Samozřejmě pro potraviny obecně, vajíčka nevyjímaje, jsou typické sezonní cenové výkyvy. Přelom roku je pro cenu vajec kritický. Není tomu tak každoročně, ale velmi často ano, a sice že cena vajec vyskočí v listopadu, přičemž se pak drží poměrně vysoko do Vánoc, kdy se hoduje a koleduje, ba až do Velikonoc následujícího roku, kdy se opět hoduje a koleduje. Současné rekordní ceny vajec tak po Velikonocích nejspíše vezmou zasvé, alespoň zčásti, byť ke zlevnění na dvě koruny za vejce už opravdu nedojde.

Čtěte také

Trump náhle ustoupil od cel. Trhy zaskočil slabý dolar

Finance Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Ve středu odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento. 

A sezonnost rozhodně není českou specialitou. Drahá vejce má k řešení stále na programu třeba i zmíněný Trump. Jeho administrativa už přišla s „prosíkem“ za Německem, Itálií, Polskem či Švédskem, aby se o svá vejce s Amerikou podělily. A pomohly tak zaplnit její prázdné regály. Jenže sama Evropa se potýká s nedostatkem vajec, navíc na obou březích Atlantiku platí dosti odlišné standardy skladování a přepravy vajec, což vzájemný obchod značně znesnadňuje.

Za to, že ani Evropa nemá vajec na rozdávání, může z nemalé části zmíněná ptačí chřipka, avšak není jediným důvodem vaječné drahoty. Nákaza se často šíří v zemích blízkých České republice a ostatně i v Česku samotném. Zasaženy jsou ovšem zvláště chovy drůbeže v Maďarsku, Polsku a Německu či Itálii. Jejich rozsáhlé vybíjení, v něž nákaza ústí, snižuje počet nosnic, tedy i vajec, přičemž tato omezená nabídka naráží na zvýšenou poptávku. Pochopitelně nejen v Česku. Ovšem v Česku tedy z měsíce na měsíce, ale i z roku na rok, nyní vejce zdražují často mnohem více než v zemích, jejichž chovy nosnic zasáhla ptačí chřipka aktuálně daleko rozsáhleji. Což jen podtrhuje, že důvodem české vaječné drahoty jsou i další faktory, včetně cenové politiky obchodních řetězců, které v Česku čelí slabší vzájemné konkurenci než v řadě jiných zemích EU.

Zmíněná zvýšená poptávka zase plyne z růstu spotřebitelské nálady a vracející se ochoty utrácet právě i za potraviny. Nebo i ochoty nakupovat dražší potraviny místo levnějších. Odeznění mimořádně vysoké inflace uplynulých let letos Čechům zvedá reálné příjmy. Umoudřily se i ceny energií, alespoň v porovnání s lety 2022 a 2023, takže náhle mají Češi více volných peněz. A za část z nich chtějí právě i vajíčka.

Zde přichází na řadu oblíbená figura různých konejšitelů včetně některých politiků. V různých vystoupeních, často na sociálních sítích, Čechy přesvědčují podobně jako nedávno v případě vysokých cen másla, že i když jsou vejce rekordně drahá, člověk si jich za průměrnou mzdu může koupit stále srovnatelné množství jako dříve. Jinými slovy, jsou sice drahá nominálně, z hlediska své cenovky, avšak v poměru k výši celkem běžného příjmu – vzhledem ke kupní síle – vlastně nijak závratně drahá nejsou. A že prý za socialismu nebo v devadesátých letech byla situace i horší.

Je nápadné, že takové konejšení se už netýká třeba cen nájmů či nemovitostí. V jejich případě už by totiž vyšlo, že dlouhodobě zdražují nejen nominálně, ale i ve vztahu k reálným příjmům obyvatelstva. Je to ostatně docela běžná, ekonomům dobře známá věc. Čím je země bohatší, tím větší podíl svého pravidelného příjmu dává obyvatelstvo třeba právě na bydlení, zatímco podíl výdajů na potraviny se snižuje. Takže to, že si Češi postupně mohou dopřát za průměrnou mzdu více vajec, by měla být samozřejmost. Jenže nyní není.

Prostě aktuálně skutečně platí, že vejce drahá jsou, a to jak nominálně, tak reálně. Nebo se snad průměrná mzda od roku 2011 také více než ztrojnásobila jako cena vajec? Aby bylo vajíčko reálně stejně levné jako v létě 2011, musela by nyní průměrná hrubá mzda činit nějakých 75 000 Kč. Místo toho je o zhruba 30 000 Kč nižší.

Vysoká cena vajec je však v Česku vedle sezonnosti a letošního rychlejšího nárůstu poptávky v porovnání s nabídkou, již přiškrcuje ptačí chřipka, důsledkem také už vlastně specificky české příčiny. Tou je fakt, že se Češi sami „střelili do nohy“ zákazem poměrně levného klecového chovu nosnic, který však chtějí uplatnit „hurá stylem“. Aniž by zákaz dokázali vyjednat plošně na úrovni celé EU. Na jednotném vnitřním trhu tak budou nadále působit chovatelé, třeba ti polští, kteří budou těžit z výhody láce chovu v klecích, zatímco jejich čeští konkurenti mají přejít na nákladnější typy chovu na podestýlce či ve voliéře.

Před sedmi lety, roku 2018, si totiž aktivisté za práva zvířat, v tomto případě tedy drůbeže, navlékli slepičí škrabošky a vyšli do ulic Prahy. Tito Obránci zvířat, jak si říkají, si usmysleli, že vykřičí právě zákaz klecových chovů. Jejich „Slepičí jízda“, jak happening nazvali, slavila nevídaný úspěch. Obchodní řetězce se marketingově líbivě zavázaly, že klecová vejce roku 2025 přestanou vykupovat. Tehdy to bylo ještě daleko… Naskočili také politici, podobně líbivě. A je to tu. Česko se má zbavovat klecových chovů, ač jiné země nemusí. Přechod na dražší, takzvané welfare chovy, nad nimiž už skupiny aktivistů přimhouří oko, není levný, což se brzy může projevit nárůstem ceny vajíčka až na osm korun.

Nakonec nárůst nemusí být tak razantní, pokud cenový dopad welfare chovů utlumí zvýšený dovoz ze zahraničí, například ze zmíněného Polska, kde budou klecová vejce nadále k mání. To však znamená, že čeští chovatelé ztratí část své konkurenceschopnosti. Ve výsledku tak Češi budou nadále konzumovat klecová vejce. Akorát už nebudou česká, nýbrž polská. Aktivismus Obránců zvířat tak ve finále nic moc neřeší, jen nahrává zahraničním, nejen polským chovatelům klecových nosnic. A Čech si připlatí…

Témata:  vejce,  Evropa,  USA,  zdražování