Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko zatrhlo anonymní akcie, firmy prchají do daňových rájů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Počet společností, jejichž vlastník má adresu v daňovém ráji, za prvních šest měsíců letošního roku vzrostl o dalších 89, na celkových 13 189. Majitele z daňového ráje má aktuálně 3,3 % tuzemských firem. Detailní statistiky za první pololetí 2014 dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

Majitelé z destinací považovaných za daňový ráj k 30. 6. 2014 kontrolovali 3,3 % českých firem a do základního kapitálu těchto podnikatelských subjektů investovali 411,1 miliard korun, což představuje 16 % celkového základního kapitálu českých firem. Vlastníka v daňovém ráji mají nejčastěji společnosti, které podnikají v oblasti nemovitostí nebo obchodu.

„Pokračující trend využívání zahraničních společností v rámci podnikatelských aktivit není překvapením, a to mimo jiné z důvodu zákazu anonymních akcií v Česku," říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

„To potvrzují i naše statistiky. Největší přírůstky, s výjimkou Kypru (53 nových), jsme zaznamenali u destinací, které podnikatelům zajišťují vysoký stupeň zachování anonymity, jako například Seychely (67 nových, od konce roku 2013 přírůstek +9,3 %), Marshallovy ostrovy (28 resp. 90,3 %), Panama (17 resp. 7,9 %) a Belize (11 resp. 7,6 %)," dodala Štěpánová.

Témata:  lidé daně podnikatelé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.