Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Absolventů bez práce je nejvíc od začátku krize

Absolventů bez práce je nejvíc od začátku krize

Foto: Pixmac

Téměř pětině mladých lidí se po skončení studia nedaří najít zaměstnání. Ke konci letošního června Úřad práce ČR evidoval téměř 27 tisíc absolventů a mladistvých. Nastartovat kariéru mladých lidí pomáhají programy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR financované z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Plán zaměstnanosti MPSV.

„Řešení nezaměstnanosti mladých je součástí našeho Plánu zaměstnanosti 7 bodů za 7 miliard. Vždy jsem vyřešení tohoto problému považovala za jednu ze svých největších priorit. A to i přesto, že ve srovnání s evropským průměrem máme bez práce méně absolventů než jiné země," říká ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

V České republice je bez práce každý pátý člověk mladší 25 let a jsme na tom lépe než třeba Španělsko či Řecko, kde se nezaměstnanost týká každého druhého mladého občana. Přesto ke konci loňského roku bylo u nás bez práce celkem 98 729 lidí do 25 let a jejich počet meziročně vzrostl o 6 787 osob. Problémy s hledáním zaměstnání mají zejména absolventi škol a mladiství po skončení základní školy, jichž bylo na konci letošního června bez práce 26 896, tedy pět procent z celkového počtu nezaměstnaných. Srovnáme-li jejich počet se stejným obdobím loni, pak letos jich v evidenci ÚP ČR bylo o 7 027 více.

Podle prvního bodu Plánu zaměstnanosti MPSV mohou firmy na nově přijatého mladého zaměstnance z evidence Úřadu práce ČR získávat rok od státu měsíční příspěvek až 24 tisíc korun. Mladí lidé bez práce také mohou využít individuální poradenství a rekvalifikace v regionech v rámci projektu financovaného z OP LZZ s názvem „Odborné praxe pro mladé do 30 let". Celkem je na něj až 1 miliarda korun a pomoci má mladým uchazečům o práci, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR více než 4 měsíce a mají minimální nebo žádnou pracovní zkušenost.

Příkladem další pomoci z ESF je také třetí cyklus Motivačního programu v rámci projektu „Krok ke kariéře", který nedávno začal v Žatci. Nezaměstnaní absolventi středních a vysokých škol si v něm vyměňují zkušenosti a diskutují s odborníky o možném profesním směřování. Během osmi měsíců si osvojí základy účetnictví, právní minimum, počítačové programy, učí se základům podnikání, marketingu, pilují komunikační dovednosti v češtině i angličtině.

Přínosná pro mladé je také odborná praxe. „Absolventům se bude hodit, až budou žádat o zaměstnání. Odborná praxe zároveň patří do životopisu, kde zvyšuje šanci absolventa k zařazení do výběrového řízení na pracovní pozici," potvrzuje Tatiana Bastianová vedoucí nymburského projektu „První kroky do praxe".

Fond dalšího vzdělávání pak na adrese www.stazepromlade.cz přináší žákům a studentům posledních ročníků přehlednou nabídku stáží v několika různých oborech a také informace o tom, jak se ke stáži dostat. Těm, kteří si chtějí vyzkoušet práci v jiném oboru a získat nové zkušenosti je určena stránka www.stazevefirmach.cz.

Témata:  práce nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.