Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozčilený Stark se hádá s ECB: Krize ještě neskončila!

Bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Jürgen Stark kritizoval nové vedení ECB, když prohlásil, že krize v eurozóně ještě neskončila a potenciál inflace se zvětšil. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na rozhovor v pátečním vydání listu Handelsblatt.

Stark je mnohem pesimističtější ohledně situace eurozóny, než šéf ECB Mario Draghi. "Nejsme v normální situaci. Máme mimořádně volnou globální měnovou politiku a velmi expanzivní fiskální politiku ve většině vyspělých ekonomik, takže výsledkem takové konstelace může být změna inflačních očekávání," uvedl bývalý zástupce šéfa německé centrální banky Bundesbank a člen vedení ECB Stark v rozhovoru pro německý list Handelsblatt.

"Ještě jsme se nedostali z krize, ani z finanční krize ani z ekonomické krize a ani z krize veřejných financí," varoval dále.

Stark uvedl, že z ECB loni odešel proto, že banka v srpnu rozhodla o obnově nákupů státních dluhopisů.

Draghi přitom v rozhovoru pro německý deník Bild řekl, že nejhorší část dluhové krize v eurozóně skončila a ECB je připravena jednat, pokud se zvýší inflační rizika. Zároveň Draghi dodal, že dvě mimořádně operace ECB na podporu likvidity v podobě levných úvěrů pro komerční banky nepředstavují hrozbu pro inflaci.

Témata:  krize Evropská centrální banka (ECB)

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.