Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozčilený Stark se hádá s ECB: Krize ještě neskončila!

Bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Jürgen Stark kritizoval nové vedení ECB, když prohlásil, že krize v eurozóně ještě neskončila a potenciál inflace se zvětšil. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na rozhovor v pátečním vydání listu Handelsblatt.

Stark je mnohem pesimističtější ohledně situace eurozóny, než šéf ECB Mario Draghi. "Nejsme v normální situaci. Máme mimořádně volnou globální měnovou politiku a velmi expanzivní fiskální politiku ve většině vyspělých ekonomik, takže výsledkem takové konstelace může být změna inflačních očekávání," uvedl bývalý zástupce šéfa německé centrální banky Bundesbank a člen vedení ECB Stark v rozhovoru pro německý list Handelsblatt.

"Ještě jsme se nedostali z krize, ani z finanční krize ani z ekonomické krize a ani z krize veřejných financí," varoval dále.

Stark uvedl, že z ECB loni odešel proto, že banka v srpnu rozhodla o obnově nákupů státních dluhopisů.

Draghi přitom v rozhovoru pro německý deník Bild řekl, že nejhorší část dluhové krize v eurozóně skončila a ECB je připravena jednat, pokud se zvýší inflační rizika. Zároveň Draghi dodal, že dvě mimořádně operace ECB na podporu likvidity v podobě levných úvěrů pro komerční banky nepředstavují hrozbu pro inflaci.

Témata:  krize Evropská centrální banka (ECB)

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.