Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozčilený Stark se hádá s ECB: Krize ještě neskončila!

Bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Jürgen Stark kritizoval nové vedení ECB, když prohlásil, že krize v eurozóně ještě neskončila a potenciál inflace se zvětšil. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na rozhovor v pátečním vydání listu Handelsblatt.

Stark je mnohem pesimističtější ohledně situace eurozóny, než šéf ECB Mario Draghi. "Nejsme v normální situaci. Máme mimořádně volnou globální měnovou politiku a velmi expanzivní fiskální politiku ve většině vyspělých ekonomik, takže výsledkem takové konstelace může být změna inflačních očekávání," uvedl bývalý zástupce šéfa německé centrální banky Bundesbank a člen vedení ECB Stark v rozhovoru pro německý list Handelsblatt.

"Ještě jsme se nedostali z krize, ani z finanční krize ani z ekonomické krize a ani z krize veřejných financí," varoval dále.

Stark uvedl, že z ECB loni odešel proto, že banka v srpnu rozhodla o obnově nákupů státních dluhopisů.

Draghi přitom v rozhovoru pro německý deník Bild řekl, že nejhorší část dluhové krize v eurozóně skončila a ECB je připravena jednat, pokud se zvýší inflační rizika. Zároveň Draghi dodal, že dvě mimořádně operace ECB na podporu likvidity v podobě levných úvěrů pro komerční banky nepředstavují hrozbu pro inflaci.

Témata:  krize Evropská centrální banka (ECB)

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.