Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozčilený Stark se hádá s ECB: Krize ještě neskončila!

Bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Jürgen Stark kritizoval nové vedení ECB, když prohlásil, že krize v eurozóně ještě neskončila a potenciál inflace se zvětšil. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na rozhovor v pátečním vydání listu Handelsblatt.

Stark je mnohem pesimističtější ohledně situace eurozóny, než šéf ECB Mario Draghi. "Nejsme v normální situaci. Máme mimořádně volnou globální měnovou politiku a velmi expanzivní fiskální politiku ve většině vyspělých ekonomik, takže výsledkem takové konstelace může být změna inflačních očekávání," uvedl bývalý zástupce šéfa německé centrální banky Bundesbank a člen vedení ECB Stark v rozhovoru pro německý list Handelsblatt.

"Ještě jsme se nedostali z krize, ani z finanční krize ani z ekonomické krize a ani z krize veřejných financí," varoval dále.

Stark uvedl, že z ECB loni odešel proto, že banka v srpnu rozhodla o obnově nákupů státních dluhopisů.

Draghi přitom v rozhovoru pro německý deník Bild řekl, že nejhorší část dluhové krize v eurozóně skončila a ECB je připravena jednat, pokud se zvýší inflační rizika. Zároveň Draghi dodal, že dvě mimořádně operace ECB na podporu likvidity v podobě levných úvěrů pro komerční banky nepředstavují hrozbu pro inflaci.

Témata:  krize Evropská centrální banka (ECB)

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.