Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co bude brexit znamenat pro studenty zahraničních jazykových škol?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zdlouhavé vyjednávání britského parlamentu o podobě brexitu vyvolává řadu otázek a nejistot. Jednou ze skupin Čechů, kterých se odchod Velké Británie z EU dotkne, budou i studenti jazykových škol – přitom přibližně 70 % studentů, kteří se rozhodnou studovat angličtinu v zahraničí, míří právě do Velké Británie.

Na jaké změny se mohou zájemci o krátkodobé i dlouhodobé kurzy připravit, vysvětluje Kristýna Hrůšová ze společnosti Study.cz.

„Klienti se nás často ptají, co bude brexit pro studium v zahraničí znamenat. Minimálně zatím není důvod k panice.

Pokud Velká Británie s EU uzavře dohodu, žádné změny pro studenty až do konce roku 2020 nenastanou. Cestovat bude do té doby možné i nadále na občanský průkaz. Ani v případě, že Velká Británie odejde z EU bez dohody, se nebude nic měnit pro studenty krátkodobého studia (do 3 měsíců). Ke změnám však může dojít pro studenty, kteří budou chtít v Británii studovat déle než 3 měsíce. V takovém případě bude potřeba si zažádat o povolení European Leave to Remain, které jim umožní zůstat v zemi až 3 roky.

Na větší změny se potom musíme připravit od ledna 2021. Občané EU budou moci cestovat pouze s platným pasem a současně budou muset zažádat o elektronickou registraci ETA, která umožní vstup do Velké Británie a krátkodobé studium.“

Témata:  Brexit,  Velká Británie,  studenti

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.