Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké jsou největší překážky českého průmyslu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Manažeři českých průmyslových podniků spatřují největší bariéru rozvoje v nedostatku pracovních sil, legislativě a náročné administrativě. Studenti naopak považují za nejvýznamnější překážku zahraniční konkurenci a rostoucí náklady na podnikání. Za největší nedostatky českého průmyslu považují obě skupiny málo lidí na trhu práce, vysokou administrativní zátěž a nedostatečné investice do inovací. Na rozdíl od řídicích pracovníků považují studenti za nedostatek nízkou míru digitalizace a omezené finanční zdroje. Vyplývá to ze společného průzkumu inženýrské společnosti DEL a poradenské společnosti BDO, který provedla agentura Ipsos na základě osobního dotazování.

Podle dat Českého statistického úřadu vzrostl loni tuzemský průmysl o 3 %. Jedná se o nejnižší hodnotu za posledních 5 let. Na zpomalení tempa růstu se významně podílelo několik překážek a nedostatků, s nimiž se český průmysl potýká. „Podle manažerů působících v tomto odvětví je největší bariérou rozvoje nedostatek pracovní síly, včetně té kvalifikované. Stěžují si i na množství regulací a administrativy,“ uvádí Jiří Kabelka, předseda představenstva společnosti DEL, s tím, že stejné bariéry v průzkumu uvádějí studenti středních a vysokých technických škol. Na rozdíl od manažerů vnímají jako velké překážky rozvoje sílu zahraniční konkurence a rostoucí náklady na podnikání.

Chybí investice, vyšší produktivita i přidaná hodnota

Od bariér se odvíjejí nedostatky českého průmyslu. Podle 9 z 10 manažerů patří mezi zásadní nedostupnost vysoce i méně kvalifikovaných pracovníků nebo příliš mnoho regulace a administrativy. Studenti většinou vnímají jako problém také nízkou produktivitu práce, nedostatek investic do inovací či nedostatečné čerpání dotací EU, a manažeři tento náhled potvrzují. „Z výsledků je patrné, že klíč k vytvoření a udržení konkurenceschopnosti českých podniků tkví v inovacích a vlastních řešeních,“ upozorňuje Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO. Studenti vidí častěji než manažeři nedostatky v míře digitalizace českého průmyslu a omezených zdrojích financování. Manažeři naopak vnímají negativně zvyšující se mzdy, kdežto stávky a pozastavování výroby považují za okrajový problém. Společně se studenty se shodují na tom, že velkou komplikací není fungování v české koruně namísto eura.

Témata:  průmysl Česko

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.