Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodina a práce? Matky pracující na plný úvazek více trpí stresem, ukázal výzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu. Informuje o tom britský deník The Guardian.

Úlevu může podle vědců přinést kratší pracovní doba, naopak práce z domova nebo flexibilní úvazek žádná pozitiva nenabízejí.

Vědci z Manchesterské a Essexské univerzity analyzovali údaje 6025 účastnic takzvaného Longitudinálního výzkumu britských domácností, v jehož rámci odborníci dlouhodobě sledují na 40.000 domácností ve Spojeném království. Podle deníku The Guardian je to největší průzkum svého druhu na světě.

Mezi symptomy chronického stresu patří podrážděnost, úzkost, deprese, bolesti hlavy a nespavost, připomíná server Independent.

Vědci zjistili, že chronický stres lze zkrácením pracovní doby snížit i u pracujících otců.

Témata:  práce rodina děti

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.