ČSSD nově navrhuje zvýšení starobních důchodů od roku 2018 v průměru alespoň o 500 korun tak, aby částka odrážela růst cen a vývoj mezd. Podle opozice ale nemá cenu lidem lhát, že důchody budou, protože si spořili do průběžného systému. Aktuálně nastavený systém je totiž dlouhodobě neudržitelný, protože dávno nestačí platit všechny důchody.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v roce 2015 zhruba 29,5 tisíce nově přiznaných předčasných starobních důchodů. Nejčastějšími důvody pro dřívější odchod do penze jsou ztráta zaměstnání a nemožnost sehnat nové.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu.
Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Vyplývá to z průzkumu provedeného agenturou MMS. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořicí účet však není nejlepším řešením.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Žije do devadesáti let, měsíčně má 17 812 korun, věnuje se koníčkům, rodině a cestování. To jsou ideální představy Čechů o svém důchodu. I když víme, že stát na důchody podle našeho přání nebude mít dostatek prostředků, sami pro finanční zajištění ve stáří příliš neděláme. Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží.
Češi dobře vědí, že by si měli spořit na důchod. Šetří si ale dost? A mají reálné představy o tom, z jakého příjmu od státu musí v současnosti čeští senioři vyžít? Finanční barometr společnosti Partners ukázal, že většina Čechů se na stáří připravuje nedostatečně, protože si šetří přinejlepším 5 procent svého příjmu.
Zájemcům o informativní výpočet budoucího starobního důchodu stačí jen pár kliknutí a dozví se jeho orientační výši.
V posledních letech se rozrůstá generace lidí, kteří se dostávají do takřka neřešitelné situace, neboť jim ještě „neskončila“ péče o nezaopatřené děti, a zároveň musí pečovat o stárnoucí rodiče či příbuzné. Tzv. sendvičová generace, tedy populace ve věku mezi 45 – 65 lety věku, pak stojí před těžkou otázkou, jak s vlastní prací skloubit časově náročnou péči o své blízké. „Vyměnit“ zaměstnání za péči o jinou osobu jde, aniž by lidé přišli o potřebné roky pro přiznání důchodu.
Lidé narození po roce 1965 budou mít nárok na důchod až po 65 letech. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou ale fyzicky pracující lidé invalidní už v 55 letech a budou to mít těsně před penzí těžké.
Výzkumy potvrzují, že lidé dlouhodobě berou zabezpečení na důchod na lehkou váhu. Obecně rozšířeným mýtem je, že finanční svoboda je jen pro bohaté. Ale je to omyl. Všichni totiž máme k dispozici jednu zásadní veličinu - čas. Abychom potvrdily pravdivost rčení: Čas jsou peníze, musíme dodržet několik jednoduchých pravidel.
Průměrný Čech stráví v důchodu čtvrtinu svého života. Další čtvrtinu jako dítě nebo student. Zbývá polovina, kdy si díky drobné a pravidelné úspoře či investování může zajistit svou budoucnost. Se spořením je proto dobré začít co nejdříve, zvlášť pokud se chce člověk ve stáří věnovat svým koníčkům či cestování. V ČSOB Penzijní společnosti si spoří i mladí lidé, ve věku do 35 let. Společnost spravuje prostředky více než 102 tisícům mladých klientů, kteří si v průměru odkládají 369 Kč měsíčně.
Vylepšit si důchod mohou pracující důchodci za každých 360 odpracovaných dnů, a to i v případě, kdy v zaměstnání pokračují. Přepočet důchodu se neprovádí automaticky, ale na základě žádosti důchodce.
Dvě třetiny Čechů se těší na důchod, a to hned z několika důvodů, které popisuje známý psycholog, profesor Josef Švancara. Mají perspektivu, životní program, výhled do budoucna, jsou otevřeni dalšímu vzdělávání a zajímají se o všechno kolem sebe. Pokud se na tento velký životní krok duševně připravíte, odchod z aktivního života nezaskočí ani vás.
České žehrání na životní úroveň, nízké platy, nuzné důchody a živoření seniorů dostalo trochu ránu v podobě mezinárodního srovnání důchodů a kvality života penzistů. Česká republika si celkově stojí na 18. místě a ukazuje se, že prožívání stáří v Česku, potažmo v Evropě, by seniorům většina starých lidí na světě mohla jen závidět.
Odchod do důchodu je jedním z nejtěžších životních rozhodnutí. Na řadu lidí ale čeká až po šedesátce a pro někoho je možná předčasné nad tím přemýšlet už dnes. Ekonom Boris Tomčiak ale tvrdí, že se dá do důchodu odejít už ve čtyřiceti, a nyní prozradil jak.
Nikdo byt nedostane ani za peníze, ani zadarmo. Systém sociálního bydlení má podpořit pouze nájemní bydlení, nikoliv bydlení v osobním vlastnictví. Informace, jak je to skutečně se sociálním bydlením přináší MPSV.
Přestože jsou důchody často diskutované téma, panuje v této oblasti stále řada mýtů. Dotazy lidí se týkají oblasti výpočtu důchodu a všeho, co ovlivňuje výši důchodu jak pozitivně, tak negativně. Nejsou si jisti, co se pro důchod „počítá“ a co nikoliv. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto objasňuje další z omylů.
Jen tři země v celé Evropské unii mají věk pro odchod do důchodu vyšší než 65 let, píše na Facebooku premiér Bohuslav Sobotka. V České republice ale důchodový věk prozatím nijak zastropován není a pokud se tak nestane, mohou Češi pracovat klidně do sedmdesáti.
Invalidní důchody jsou vedle důchodů starobních a pozůstalostních dalším druhem důchodů poskytovaných z českého důchodového systému. I s nimi je spojena řada nejasností a mýtů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vysvětluje nejčastější z nich.
„Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. Mnohé skutečnosti související s důchodem nebo jeho výpočtem jsou poměrně komplikované, proto ČSSZ některé z nich vysvětlí.
Penzijní systém byl loni opět ve středobodu zájmu českých politiků i odborníků zejména díky definitivnímu zrušení druhého pilíře a otevření diskuze o věku odchodu do důchodu. A co nás u tématu důchodů čeká letos, tedy v roce 2017?
Podání žádosti o starobní důchod bývá zpravidla jednorázovou záležitostí. Jak žádat o důchod bod po bodu shrnuje stručný návod s 20 praktickými radami, co udělat a nač nezapomenout. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru ročně obdrží 81 tisíc žádostí o starobní důchod a 33 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod.
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
