Od lednové splátky roku 2017 se zvýší všechny druhy důchodů vyplácené z českého důchodového pojištění, které byly přiznány před 1. 1. 2017. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. O výši valorizace rozhodla vláda nařízením č. 325/2016 Sb., na základě kterého se základní výměra důchodu zvýší o 110 Kč, procentní výměra důchodu vzroste o 2,2 %.
Osamělost patří k nejčastějším problémům, kterým musejí dnešní senioři čelit. Z aktuálních statistik společnosti Život 90, která provozuje krizovou linku pro seniory, vyplývá, že téma samoty a mezilidských vztahů pouze v listopadu řešilo 60 % volajících. Pocity osamělosti navíc v období vánočních svátků nabývají na intenzitě. Ke špatnému psychickému stavu starších lidí pak v předvánočním období často přispívá jejich špatná finanční situace.
Od lednové splátky roku 2017 se zvýší všechny druhy důchodů vyplácené z českého důchodového pojištění, které byly přiznány před 1. 1. 2017. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. O výši valorizace rozhodla vláda nařízením č. 325/2016 Sb., na základě kterého se základní výměra důchodu zvýší o 110 Kč, procentní výměra důchodu vzroste o 2,2 %.
Klienti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), kteří mají výplatu důchodu bezhotovostně na své účty vždy 2. den v měsíci, budou mít lednovou výplatu připsanou na svých účtech výjimečně až v úterý 3. ledna 2017.
Návrh zákona o sociálním bydlení, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, je nebezpečným projevem sociálního inženýrství, které ve svých důsledcích poškozuje jak sociálně potřebné, tak stát: omezuje svobody například seniorů, motivuje k životu z dávek a je dražší než současný systém podpor. Shodla se na tom většina diskutujících, kteří se 8. listopadu zúčastnili odborného semináře pořádaného na půdě Poslanecké sněmovny pod záštitou poslance Adolfa Beznosky ve spolupráci s výborem pro sociální politiku.
Dostupné bydlení pro české seniory bylo tématem mezinárodní konference, kterou pořádal Senát PČR a Rada seniorů České republiky. V úvodu akce vystoupila ministryně Michaela Marksová a představila hlavní důvody, které vedly ke vzniku zákona o sociálním bydlení. Ten by měl být zásadním opatřením, které pomůže nejen seniorům najít finančně dostupné nájemní bydlení.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová se brání tvrzení, že zvyšování důchodů je na úkor budoucích generací. Podle ní současní senioři celý život pracovali a naše společnost jim to proto dluží.
V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Ten ale vždy nepokryje všechny životní náklady a zadlužených seniorů přibývá. Letos v červnu mělo 84 699 lidí exekuci z důchodu. Navíc podle letošního průzkumu Českého statistického úřadu je 15 procent tuzemských penzistů žijících samo ohroženo chudobou. Řada důchodců řeší svou finanční situaci návratem do práce. A těch, kteří se rozhodnou přilepšit si k důchodu, je rok od roku víc. Na konci roku 2015 si k penzi přivydělávalo 356 tisíc seniorů. V roce 1996 to bylo necelých 170 tisíc lidí.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová považuje vládní shodu na zvýšení důchodů průměrně o 308 korun za rozumný kompromis. Dlouhodobě podfinancované sociální služby dostanou ze státního rozpočtu navíc 700 milionů korun, zejména na platy zaměstnanců. Dalších 200 milionů korun půjde na posílení sociální práce na obcích.
Téma týkající se důchodů je opět na stole. Nejen, že se debatuje o výši penzí pro příští rok, ale není tomu ani tak dávno, co vláda debatovala o věku odchodu do důchodu. Nyní vám sociální demokracie dokonce řekne, jaký důchod byste brali, kdybyste šli do penze dnes.
Vláda rozhodla o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Jediným důvodem jsou ale volby a populistická snaha získat voličské hlasy. Na vytvoření stropu není racionálního vůbec nic.
O snižování důchodů nikdo hovořit nechce, jak vysoké ale ve skutečnosti budou? Touto otázkou se zabývala místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková v souvislosti se zastropováním věku odchodu do penze.
Vláda se po debatách o zastropování důchodového věku shodla na 65 letech. Komentátor Ivan Hoffman ale varuje, že vláda nejen že neví, kdy budou v budoucnu občané odcházet do důchodu, neví ale ani, jaký důchod budou brát.
Vláda stanovila strop odchodu do důchodu na 65 let. Přijala tak návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Politici aktivně debatují o věkové hranici pro odchod do penze. Má být 65 nebo 67 let, jak navrhuje ČSSD, nebo nemá být vůbec, jak tvrdí hnutí ANO? Podle místopředsedkyně TOP 09 Jitky Chalánkové není problém jen ve věku odchodu do důchodu, ale i ve financích.
V Evropské unii je 13 zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V 11 zemích mají tuto hranici ještě nižší. O tom, zda bude i v České republice věk odchodu do důchodu pevně určen, případně v kolika letech, rozhodne vláda. Ministerstvo práce asociálních věcí předkládá dva variantní návrhy – 65 a 67 let.
Ve vládní koalici se schyluje k další velké politické bouři. Tentokrát kvůli zastropování věku pro odchod do důchodu. ČSSD navrhuje hranici 65 let, proti tomu je ale ministr financí Andrej Babiš, který jakoukoliv hranici označuje za předvolební populismus.
Ve vládní koalici se schyluje k další bouři. Tentokrát se ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nejsou schopny dohodnout na tom, v kolika letech mají lidé odcházet do důchodu. Ministryně Marksová bojuje za pevnou hranici 65 let. Ministr financí Andrej Babiš to označuje za předvolební populismus ČSSD.
Senátor Zbyněk Linhart se zaměřil na statistiku, která říká, že si čeští senioři nemají na co stěžovat. Závidět by jim totiž mohli důchodci ze všech vyspělých zemí světa. Podle senátora je tu ale problém, o kterém se nemluví.
Dnešní mladá generace stále pořádně neví, v kolika letech půjde do důchodu. Důchodový se totiž každý rok zvyšuje. S tím by ale brzy mohl být konec, vláda chce zavést maximální věkovou hranici, kdy by lidé do penze chodili. V důchodu by měli trávit čtvrtinu života.
Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger přišel s návrhem na harmonizaci azylového práva v Evropě, a to včetně dávek pro lidi, kteří žádají o azyl. Pak by totiž podle něj nebylo nutné zavádět kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Ale čeští politici z nápadu rozhodně nadšeni nejsou.
Úředníci z Evropské unie se chystají výrazně zmírnit pravidla kolem opětovných sloučení rodin s uprchlíky. To se ale nelíbí německým poslancům, protože to podle nich povede k zvýšení migrace. Informoval o tom server EuroZprávy.cz dle zprávy Express.
České ekonomice zásadně chybí pracovní síly, což brzdí její růst. Firmy mají problémy s plněním nových zakázek, stát přichází o možnost zvýšení HDP i větší výběr daní. Zároveň zbytečně utrácí miliardy na sociálních dávkách. Informuje Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
