Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšší přídavky na děti mají získat jen zaměstnaní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Senát minulý týden ve čtvrtek schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která zavádí celou řadu změn. Jednou z nich je i to, že rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti, se zvýší přídavky o 300 korun. To je ale podle Jiřího Dienstbiera a Elišky Wagnerové diskriminační, podle nich nelze děti diskriminovat na základě toho, v jaké rodině se narodí.

Novela umožní rodičům čerpat příspěvky více podle své vůle. Budou se moci rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou příspěvek čerpat. Celou částku ve výši 220 tisíc korun budou moci vyčerpat už během šesti měsíců.

"Zavádí se i možnost volit výši čerpání dávky i pro rodiče, jimž nelze stanovit denní vyměřovací základ, jedná se především o studenty, osoby samostatně výdělečně činné, které si nehradí nemocenské pojištění a také nezaměstnané," uvedl tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. I ti tedy budou moci čerpat podporu volněji, než mohli dosud.

Návrh zákona byl ale také rozšířen o kontroverzní pozměňovací část, podle které se zvýší přídavky rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky z nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti. To je podle Jiřího Dienstbiera diskriminační, protože jsou tím pádem vyloučeny rodiče, kteří nemají žádný příjem, nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo dávky z nemocenského pojištění.

"Já jsem upozornil Senát na to, že je diskriminováno dítě, které nemůže ovlivnit, jakým rodičům se narodilo. To znamená, že má návrh i ústavní rovinu," přiblížil Jiří Dienstbier pro TN.cz. Podle něj jsou příspěvky určeny dětem, ty ale nemůžou ovlivnit, jestli jejich rodiče mají nějaký příjem.

Navíc se podle něj problematická část novely týká pouze jednotek procent dětí a dotkne se hlavně těch, které potřebují pomoc nejvíce. I když je třeba zamezit zneužívání dávek, tento postup není vůbec ideální. Senátor proto zvažuje podání návrhu na zrušení části zákona.

"Mám obdobný názor jako Jiří Dienstbier a projevila jsem jej na ústavně-právním výboru. Ráda podepíšu návrh na zrušení části zákona k ÚS," zveřejnila bývalá soudkyně ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová.

"V problematické pasáži se odrazily názory, které dlouhodobě razí senátor J. Čunek, které považuji za rozporné s našimi civilizačními hodnotami, ba přímo s ústavním pořádkem. Jak na toto mohla přistoupit ministryně ČSSD je mi opravdu záhadou," doplnila Wagnerová ve vyjádření.

Témata:  sociální dávky přídavky na děti děti

Související

Aktuálně se děje

24. července 2024 10:16

21. července 2024 21:04

SLEDUJTE: Joe Biden se vzdal kandidatury. Trump zatím nemá soupeře

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že stáhne svou kandidaturu na post prezidenta USA a nebude se ucházet o znovuzvolení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.