Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšší přídavky na děti mají získat jen zaměstnaní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Senát minulý týden ve čtvrtek schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která zavádí celou řadu změn. Jednou z nich je i to, že rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti, se zvýší přídavky o 300 korun. To je ale podle Jiřího Dienstbiera a Elišky Wagnerové diskriminační, podle nich nelze děti diskriminovat na základě toho, v jaké rodině se narodí.

Novela umožní rodičům čerpat příspěvky více podle své vůle. Budou se moci rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou příspěvek čerpat. Celou částku ve výši 220 tisíc korun budou moci vyčerpat už během šesti měsíců.

"Zavádí se i možnost volit výši čerpání dávky i pro rodiče, jimž nelze stanovit denní vyměřovací základ, jedná se především o studenty, osoby samostatně výdělečně činné, které si nehradí nemocenské pojištění a také nezaměstnané," uvedl tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. I ti tedy budou moci čerpat podporu volněji, než mohli dosud.

Návrh zákona byl ale také rozšířen o kontroverzní pozměňovací část, podle které se zvýší přídavky rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky z nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti. To je podle Jiřího Dienstbiera diskriminační, protože jsou tím pádem vyloučeny rodiče, kteří nemají žádný příjem, nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo dávky z nemocenského pojištění.

"Já jsem upozornil Senát na to, že je diskriminováno dítě, které nemůže ovlivnit, jakým rodičům se narodilo. To znamená, že má návrh i ústavní rovinu," přiblížil Jiří Dienstbier pro TN.cz. Podle něj jsou příspěvky určeny dětem, ty ale nemůžou ovlivnit, jestli jejich rodiče mají nějaký příjem.

Navíc se podle něj problematická část novely týká pouze jednotek procent dětí a dotkne se hlavně těch, které potřebují pomoc nejvíce. I když je třeba zamezit zneužívání dávek, tento postup není vůbec ideální. Senátor proto zvažuje podání návrhu na zrušení části zákona.

"Mám obdobný názor jako Jiří Dienstbier a projevila jsem jej na ústavně-právním výboru. Ráda podepíšu návrh na zrušení části zákona k ÚS," zveřejnila bývalá soudkyně ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová.

"V problematické pasáži se odrazily názory, které dlouhodobě razí senátor J. Čunek, které považuji za rozporné s našimi civilizačními hodnotami, ba přímo s ústavním pořádkem. Jak na toto mohla přistoupit ministryně ČSSD je mi opravdu záhadou," doplnila Wagnerová ve vyjádření.

Témata:  sociální dávky přídavky na děti děti

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy