Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyšší přídavky na děti mají získat jen zaměstnaní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Senát minulý týden ve čtvrtek schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která zavádí celou řadu změn. Jednou z nich je i to, že rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti, se zvýší přídavky o 300 korun. To je ale podle Jiřího Dienstbiera a Elišky Wagnerové diskriminační, podle nich nelze děti diskriminovat na základě toho, v jaké rodině se narodí.

Novela umožní rodičům čerpat příspěvky více podle své vůle. Budou se moci rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou příspěvek čerpat. Celou částku ve výši 220 tisíc korun budou moci vyčerpat už během šesti měsíců.

"Zavádí se i možnost volit výši čerpání dávky i pro rodiče, jimž nelze stanovit denní vyměřovací základ, jedná se především o studenty, osoby samostatně výdělečně činné, které si nehradí nemocenské pojištění a také nezaměstnané," uvedl tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. I ti tedy budou moci čerpat podporu volněji, než mohli dosud.

Návrh zákona byl ale také rozšířen o kontroverzní pozměňovací část, podle které se zvýší přídavky rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky z nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti. To je podle Jiřího Dienstbiera diskriminační, protože jsou tím pádem vyloučeny rodiče, kteří nemají žádný příjem, nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo dávky z nemocenského pojištění.

"Já jsem upozornil Senát na to, že je diskriminováno dítě, které nemůže ovlivnit, jakým rodičům se narodilo. To znamená, že má návrh i ústavní rovinu," přiblížil Jiří Dienstbier pro TN.cz. Podle něj jsou příspěvky určeny dětem, ty ale nemůžou ovlivnit, jestli jejich rodiče mají nějaký příjem.

Navíc se podle něj problematická část novely týká pouze jednotek procent dětí a dotkne se hlavně těch, které potřebují pomoc nejvíce. I když je třeba zamezit zneužívání dávek, tento postup není vůbec ideální. Senátor proto zvažuje podání návrhu na zrušení části zákona.

"Mám obdobný názor jako Jiří Dienstbier a projevila jsem jej na ústavně-právním výboru. Ráda podepíšu návrh na zrušení části zákona k ÚS," zveřejnila bývalá soudkyně ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová.

"V problematické pasáži se odrazily názory, které dlouhodobě razí senátor J. Čunek, které považuji za rozporné s našimi civilizačními hodnotami, ba přímo s ústavním pořádkem. Jak na toto mohla přistoupit ministryně ČSSD je mi opravdu záhadou," doplnila Wagnerová ve vyjádření.

Témata:  sociální dávky přídavky na děti děti

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

15. května 2025 12:42

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.