Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pracujete při důchodu? Zažádejte si o jeho navýšení

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vylepšit si důchod mohou pracující důchodci za každých 360 odpracovaných dnů, a to i v případě, kdy v zaměstnání pokračují. Přepočet důchodu se neprovádí automaticky, ale na základě žádosti důchodce.

„ Příjemcům starobního důchodu, kteří při důchodu dlouhodobě pracují či podnikají, můžeme doporučit, aby si o přepočet důchodu po žáda li ideálně vždy po získání 360 dní výdělečné činnosti, “ apeluje k podání žádosti ředitelka sekce provádění důchodového pojištění Eliška Volfová s tím, že není důvod, aby žádost odkládali nebo čekali do doby, než ukončí zaměstnání.  Seniorům, kteří při pobírání starobního důchodu pracují nebo podnikají, může být zvýšen důchod za dobu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Ale pozor, do těchto 360 dnů se nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Žádost o zvýšení důchodu může podat i příjemce předčasného starobního důchodu, který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku. 

Zvýšení důchodu provádí ČSSZ výhradně na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Zde klientům odborníci poskytnou pomoc jak s její formulací, tak i při kompletaci potřebných dokladů. Žádost lze případně zaslat také přímo na ústředí ČSSZ. K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) předkládají výpis z evidence OSVČ, který jim vydá příslušná OSSZ.  Kolik činí zvýšení

Částka, o kterou se důchod navýší, je individuální, protože se stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho starobní důchod.  U důchodců, kteří pobírají důchod a současně při něm pracují, činí zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný nezhodnocený zbytek dnů se použije pro eventuální následující zvýšení.  Jak dlouho vyřízení žádosti trvá

Doba vyřízení žádosti o přepočet důchodu je závislá mj. také na tom, zda byla žádost podána krátce po získání 360 odpracovaných dní nebo až po delším období. Zpracování je náročnější v případech, kdy lidé žádají o přepočet důchodu za dobu několikaleté výdělečné činnosti, což negativně ovlivní i dobu potřebnou pro vyřízení. Žádosti o přepočet starobního důchodu pracujících důchodců jsou zpracovávány průběžně s přihlédnutím k personálním a kapacitním možnostem; přednostně ČSSZ vyřizuje nově podané žádosti o důchodové dávky, aby „novým“ důchodcům byl zajištěn pravidelný příjem v podobě důchodu. O svůj nárok pracující důchodci, kteří čekají na vyřízení své žádosti, nepřijdou.  V konkrétní situaci poradí pracovníci OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.  Zvýšit starobní důchod je možné za výdělečnou činnosti získanou po 31. 12. 2009. Zavedla to právní úprava účinná od 1. 1. 2010. Od 1. 1. 2014 může důchodce, který vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění a jemuž současně ČSSZ vyplácí v plné výši starobní důchod, požádat o zvýšení důchodu vždy, když získá 360 odpracovaných kalendářních dnů. Do 31. 12. 2013 bylo možné žádat o toto zvýšení buď po 2 letech nepřetržité výdělečné činnosti, nebo po jejím skončení. Toto již není vyžadováno, žádat je možné vždy po získání 360 odpracovaných dnů.

Témata:  důchody zaměstnanci důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy