Češi a klidné stáří? Peníze na důchody budou chybět

Demografická křivka je neúprosná a statistická data suše konstatují, že Čechů přispívajících na důchod bude neustále ubývat, zatímco počet seniorů pobírajících rentu naopak narůstat. Spolehnout se ve stáří na stát se nemusí vyplatit. Uvědomují si ale Češi závažnost situace a šetří si, aby pak jako senioři nemuseli vycházet jen se státní almužnou?

Výsledky průzkumu povzbudivé nebyly. Ukázaly, že téměř dvě třetiny dotázaných spoří na penzi maximálně 5 % svého čistého měsíčního příjmu. Další čtvrtina se pohybuje mezi 5 a 10 % čistého příjmu, více spoří už jen necelých 15 % dotázaných.

Češi vědí, že ve stáří nebudou mít peníze

Jak na tom byli respondenti v závislosti na výši svého příjmu? Ti s nadprůměrnými příjmy si logicky dokážou dát stranou více. Je ale zarážející, že také mezi nimi je skoro polovina (46 %) těch, kteří na penzi nespoří více než 5 % příjmu.

Důvodem ale není nedostatek informací ani pocit, že „to stačí“. Značná část dotázaných si uvědomuje, že by si měli spořit více. Kolik by to podle nich mělo ideálně být? Nejčastěji uváděná hodnota je 10 % čistého příjmu, skoro třetina by ale za ideál považovala více než 15 %.

„Přesné číslo záleží na tom, jaký životní standard si chcete udržet, a samozřejmě i na věku, ve kterém začnete spořit. Začít by se mělo co nejdříve. Mladému člověku postačí k vybudování slušného polštáře, když začne spořit 10 % mzdy. Když začnete v 50 letech, nezachrání vás ani 20 %,“ komentuje možnosti Aleš Tůma, investiční analytik Partners.

Překvapení: Životní pojištění jako údajná příprava na penzi

Respondenti odpovídali také na otázky týkající se volby finančních produktů, kterými zhodnocují své finance na stáří. Ukázalo se, že jednoznačně nejpopulárnější nástroj pro přípravu na penzi je pochopitelně penzijní připojištění (56 %), následované poněkud překvapivě životním pojištěním (31 %). Necelá třetina dotázaných považuje za investici na stáří vlastní bydlení (28 %) a čtvrtina stavební spoření (26 %). Investiční fondy používá jen zhruba každý desátý dotázaný (9 %).

„Poněkud zarážející je popularita životního pojištění. Pokud slouží ke krytí rizik, zejména rizika výpadku příjmů, je to v pořádku. Ale zcela určitě není vhodné používat pojistné produkty jako spořicí nástroj, na to je jednoznačně vhodnější doplňkové penzijní spoření a investiční fondy,“ míní analytik.

Češi očekávají důchod 9 tisíc korun

Důvod nespořit na penzi rozhodně nespočívá v tom, že by Češi bezmezně věřili státu. V odpovědi na otázku, kolik je u nás starobní důchod, se respondenti trefili poměrně přesně, v průměru tipovali 9 900 korun, skutečnost je přitom 11 400 korun. Do budoucna dotázaní očekávají, že dostanou průměrný důchod zhruba 9 000 korun.

„Průměr ale trochu klame, protože v něm jsou jak realisté, tak nemístní optimisté. Skoro třetina dotázaných očekává důchod vyšší, než je současný průměr. Ti samí dotázaní také nadhodnotili odhad současných důchodů,“ upřesňuje Aleš Tůma a doplňuje: „Kdyby jejich naděje platily, musel by čistý náhradový poměr být 70 %. Ať už bude budoucnost penzijního systému jakákoliv, takové číslo je nerealistické. Průměrný starobní důchod je dnes 57 % čisté mzdy a toto číslo bude spíše klesat.“

Ano, či ne pro spoření na penzi od plenek?

Poslední otázka směřovala na letošní legislativní novinku, kterou je možnost založit penzijní spoření dítěti, přičemž třetinu peněz lze vybrat v 18 letech. Jeho odpůrci i zastánci byli rozděleni celkem rovnoměrně, každá skupina tvořila necelých 30 % dotázaných. Zbytek (43 %) o této možnosti zatím není rozhodnut.

„I když stát upřesnil, že při částečném výběru v 18 letech se státní podpora nevrací a zůstává zainvestovaná na smlouvě, stavím se k této možnosti spíš skepticky. Prioritou by mělo být zabezpečení vlastního důchodu, dětem většinou chceme naspořit něco na start do života. Potom je ale vhodnější použít fondy, z nichž lze v 18 vybrat vše, nejen třetinu,“ hodnotí dětské „penzijko“ investiční analytik Partners.

Témata:  důchody,  důchodci