KZPS je proti zvýšení minimální mzdy o 1 200 korun

Navýšení minimální mzdy může mít lavinový efekt

Podle KZPS je neúměrné zvedat výši minimální mzdy o tisíce korun, zatímco v minulosti probíhalo navyšování o stokoruny. Neadekvátním navýšením vyvstává závažný problém. Od minimální mzdy (minimálního tarifu) se totiž odvozují mzdy v celé soustavě, a zvýšení minimální mzdy tak vyvolá tlak zaměstnanců na plošné zvýšení mezd.

Místo plošného navýšení raději diferencované

KZPS navrhuje zvážit možnost diferencované minimální mzdy podle odvětví a dle dohod v kolektivních smlouvách vyššího stupně. Vládou navržené zvýšení je plošné a nezohledňuje rozdílnou situaci v jednotlivých odvětvích českého hospodářství. „Diferencovaná minimální mzda by byla mnohem logičtější a nezatížila by zaměstnavatele v odvětvích, která nejsou tak rentabilní jako ostatní a kde vláda nevytváří podmínky pro změny, které zaměstnavatelé a podnikatelé potřebují,“ dodává Jan Wiesner, prezident KZPS.

Problém zkrácených úvazků

Neúměrné zvýšení minimální mzdy podle KZPS způsobí největší problémy těm, kteří dělají subdodávky pro zahraniční i tuzemské odběratele a práci ve mzdě pro zejména zahraniční odběratele. Tato problematika restrukturalizace průmyslových podniků, která je součástí vládou schválených akčních plánů na podporu hospodářského růstu u malých a středních podniků, není jednotlivými ministerstvy řešena, což je podstatou problému možnosti navyšování mezd především v MSP. Problémy budou muset řešit ale také zaměstnanci se zkrácenými pracovními úvazky. V případě venkovských prodejen s potravinami můžou nastat problémy, které by mohly ohrozit obchodní obslužnost venkova. Zaměstnanci, kteří si na poloviční úvazek vydělají 7 000 korun, což překračuje minimální mzdu, jsou za zkrácený pracovní úvazek trestáni odpovídajícím krácením mzdy povinností doplatit ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění.

Témata:  minimální mzda,  ekonomika,  vláda,  CZK