Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jurečka chce pravidelnou valorizaci minimální mzdy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.

„Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho,“ přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje Ministerstvo financí. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá. Zatímco v roce 2000 činil 32,2 %, v roce 2015 to bylo 34,6 %. Loni podíl minimální a průměrné mzdy dosáhl 39,7 %. Kompletní data jsou dostupná v příloze této tiskové zprávy. Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací (úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy). Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit. „Pamatujeme také na zaměstnavatele a snažíme se o to, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost,“ doplnil ministr Jurečka. Novela nyní projde meziresortním připomínkovým řízením. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. 

Témata:  minimální mzda Marian Jurečka (KDU-ČSL) Ministerstvo práce a sociálních věcí

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

7. ledna 2026 11:54

Ekonomická prognóza: Hypotéky, reality a pojištění v roce 2026

Zájem o hypotéky zůstane i v roce 2026 nadprůměrný, přestože loňský rekordní rok zřejmě překonán nebude. Pokles sazeb bude jen mírný a ceny nemovitostí v atraktivních lokalitách budou růst.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Průměrná mzda míří k 52 tisícům. Většina zaměstnanců ji nikdy neuvidí

Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun.