EU

Ekonomika Komentář

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko. 

Ekonomika Komentář

Evropská komise zoufale usiluje poslat tisíce miliard korun Ukrajině na další dva roky války, ale naráží na odpor zemí, které zmrazené ruské rezervy – z nichž mají finance jít – drží. Nyní Evropská komise nepochodila ani v Japonsku, které drží ruské rezervy za 630 miliard Kč.

Reportér Komentář

„Plošné šmírování lidí“ nebo „ztráta soukromí“. Titulky s podobnými hesly v posledních dnech zaplavují česká média v reakci na návrh směrnice Evropské unie přezdívané Chat Control, jehož cílem je omezení šíření dětské pornografie skrze monitorování soukromých zpráv občanů EU. Vedle kritiků z řad odborníků i politiků se proti kontroverznímu legislativnímu návrhu vymezují také vrcholní vládní představitelé. V současnosti tento návrh podporuje celkem 12 z 27 členských států Evropské unie, osm je proti.

Reportér Komentář

Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild. Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.

Reportér Komentář

V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy.

Ekonomika Komentář

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Ekonomika Komentář

Evropská unie by se neměla nechat vyprovokovat k odvetě ani naskočit na Trumpovu hru. Místo instinktivní reakce „zub za zub“ by měla zvolit rozvahu a moudrost. Zvýšení cel vůči USA by nebylo řešením – naopak, EU by měla jít příkladem ve snižování cel. A pokud je třeba kompenzace, pak spíš doma: odstranit vlastní „cla“ v podobě Green Dealu, emisních povolenek, přeregulovanosti či byrokracie, které dusí evropskou ekonomiku více než Trumpova opatření.

Reportér

Elon Musk překvapil prohlášením, že by mezi Spojenými státy a Evropou nejraději zrušil veškerá cla a umožnil volný pohyb. Šéf Tesly a SpaceX to řekl na kongresu italské Ligy, čímž se dostal do ostrého rozporu s aktuální politikou prezidenta Donalda Trumpa, jenž tento týden oznámil zavedení 20procentních cel na zboží z EU. Média proto mluví o „zradě“ ze strany Trumpova poradce.

Reportér Komentář

Zavedení plošných cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem představuje pro Evropskou unii významnou výzvu. Jak by měla Evropa reagovat na tato opatření a jaké kroky jsou nezbytné k ochraně jejích ekonomických zájmů?

Ekonomika Komentář

Americký prezident Donald Trump předevčírem zopakoval svoji hrozbu zavedení cel na dovoz z EU. Evropská unie podle něj vznikla proto, aby Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat. Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. To, že je schopen plošná cla zavádět bez ohlášení, prokázal Trump včera, kdy nečekaně oznámil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny. Dovoz z Číny tak bude v USA podléhat celkové celní sazbě už 33 procent. 

Aktuality Komentář

Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí do Paříže narychlo v nouzi nejvyšší svolává jednání o Ukrajině. Lídři Francie, Německa, Itálie, Británie, Polska a Dánska se zřejmě ještě budou snažit amerického prezident Donalda Trumpa odradit od vyjednávání s Ruskem, případně se domoci místa u jednacího stolu v Rijádu. Což USA ale nevidí jako realistické. 

Aktuality

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií v oblasti obchodu roste. Bývalý americký prezident Donald Trump znovu zaútočil na obchodní vztahy s EU, označil unii za „ohavnost“ a hrozí zavedením cel na evropské zboží. Po uvalení 10% cel na Čínu si nyní bere na mušku Evropu, čímž vyvolává obavy z eskalace obchodní války, která by mohla poškodit obě strany píše Politico.

Ekonomika Komentář

V Davosu je letos věru živo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová využívá momentální slabosti Berlína i Paříže a na probíhajícím davoském ekonomickém fóru si řekla – prakticky bez povšimnutí českých médií – o vytvoření částečné fiskální unie v rámci EU. To by byl zásadní milník v dosavadním procesu evropské integrace. Von der Leyenová chce získat ještě větší moc, než jakou má nyní. Říká tomu „28. režim“. Pro inovativní firmy mají platit jednotná daňová pravidla napříč EU, což pochopitelně představuje základní rys fiskální unie. 

Aktuality

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SSD) v Bruselu jasně naznačil, že pokud nedojde k dohodě ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu, Slovensko je připraveno sáhnout k ostrým odvetným opatřením. Ta by mohla postihnout nejen ukrajinskou politiku, ale i obyčejné lidi, kteří stále trpí následky války. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) při jednáních stála po jeho boku, zatímco tlak na Evropskou komisi neustále sílí.

Reportér

Ukrajina požádala evropské úřady o pomoc v souvislosti s hrozbami slovenského premiéra Roberta Fica, který varoval, že zastaví dodávky elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce přeruší tranzit ruského zemního plynu do Slovenska.

Ekonomika

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity. 

Aktuality

Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila dnešní definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta. Vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes dnešní definitivu v jednáních dále pokračovaly.