Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Von der Leyenová posiluje vliv: Využívá oslabení Berlína a Paříže k upevnění moci v EU

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: FDFA Communication

V Davosu je letos věru živo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová využívá momentální slabosti Berlína i Paříže a na probíhajícím davoském ekonomickém fóru si řekla – prakticky bez povšimnutí českých médií – o vytvoření částečné fiskální unie v rámci EU. To by byl zásadní milník v dosavadním procesu evropské integrace. Von der Leyenová chce získat ještě větší moc, než jakou má nyní. Říká tomu „28. režim“. Pro inovativní firmy mají platit jednotná daňová pravidla napříč EU, což pochopitelně představuje základní rys fiskální unie. 

Von der Leyenové je záminkou k vytvoření jednotných daňových pravidel nedostatečná inovativnost firem EU. Chce je tedy jakoby podpořit, zvětšit jim trh. Jenže klíčovým zdrojem slábnoucí konkurenceschopnosti firem v EU jsou faktory, z nichž šéfka Komise slevovat nechce, jsou-li vodítkem její dosavadní slova i činy ve funkci, v níž je už do roku 2019. Jsou to faktory jako příliš ambiciózní Green Deal, emisní povolenky, drahé energie, přeregulovanost, přehnaná byrokracie, příliš rozbujelé dotace, ústrk podnikatelského stavu ve jménu ideologií. S tím von der Leyenová, zdá se, nic moc dělat nehodlá. „28. režim“ je tak na první pohled sice možná líbivý; ve skutečnosti má Bruselu umožnit prosazovat to, co už nyní vede k zaostávání EU ve světovém měřítku, ještě důsledněji, ještě centralizovaněji, bohužel tedy s ještě zkázonosnějším dopadem.

Lídři členských zemí EU by se neměli nechat ošálit a přijetí „28. režimu“ zásadně podmínit reformami vše výše uvedeného, od revize či zrušení Green Dealu po debyrokratizaci.

A americký prezident Donald Trump volá i po tom, aby EU revidovala svůj přístup k velkým technologickým firmám z USA. V Davosu se včera do Evropské unie obul kvůli masivnímu pokutování technologických obrů. Unijní pokuty mu nejsou ničím jiným než formou zdanění. Americký prezident tak Elonu Muskovi, Jeffu Bezosovi Marku Zuckerbergovi & spol. vrací podporu; to, že se přiklonili na jeho stranu. EU teď s pokutami bude muset přestat, pokud nebude chtít riskovat cla na své zboží v USA. Na Trumpovi je navíc závislá bezpečnostně a nově i energeticky. Nemá moc na výběr. Což samozřejmě američtí IT miliardáři tušili ještě, než Trumpa podpořili…

Trump na fóru v Davosu ovšem plísnil nejen Brusel, ale i vlastní krajany. V přímém přenosu udeřil na šéfa Bank of America Briana Moynihana, že prý jeho ústav odmítal financovat byznys konzervativně smýšlejících osob. A další americké banky také.  Zdá se tedy, že bankéře už v duhových průvodech neuvidíme. A zdaleka nejen ty z Bank of America…

Témata:  Ursula von der Leyenová EU Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.