Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií v oblasti obchodu roste. Bývalý americký prezident Donald Trump znovu zaútočil na obchodní vztahy s EU, označil unii za „ohavnost“ a hrozí zavedením cel na evropské zboží. Po uvalení 10% cel na Čínu si nyní bere na mušku Evropu, čímž vyvolává obavy z eskalace obchodní války, která by mohla poškodit obě strany píše Politico.
Evropská komise sice slíbila „pevnou“ odpověď, avšak někteří evropští lídři, včetně německého kancléře Olafa Scholze, se snaží udržet dialog a hledat kompromis. Přestože obchodní spory obvykle znamenají ztráty na obou stranách, některé sektory a země by mohly být postiženy více než jiné.
Spojené státy jsou největším obchodním partnerem EU, přičemž celkový objem obchodu se zbožím a službami v roce 2023 přesáhl 1,5 bilionu eur. Trump dlouhodobě kritizuje údajně „nespravedlivé“ obchodní praktiky EU, poukazuje na obchodní deficit USA s unií ve výši 157 miliard eur. Tento deficit je však značně vyrovnán díky americkému přebytku ve službách, který dosahuje 109 miliard eur. Spojené státy profitují zejména z profesionálních a finančních služeb a duševního vlastnictví.
Pokud by Trump skutečně zavedl plošná cla na evropské zboží, nejvíce by utrpěl automobilový, strojírenský a farmaceutický průmysl.
Evropská unie v roce 2023 vyvezla do USA vozidla v hodnotě přes 90 miliard eur. Trump dlouhodobě tvrdí, že Evropa „posílá do USA miliony aut“, zatímco americké vozy mají na evropském trhu minimální podíl. Ačkoli EU skutečně nakoupila pouze 14 miliard eur v amerických autech, Trumpovo tvrzení není zcela přesné.
V případě odvetných opatření by EU stála před obtížným rozhodnutím – pokud by se zaměřila na americký vývoz energie, poškodila by tím i sebe. EU se totiž kvůli odklonu od ruských zdrojů stále více spoléhá na Spojené státy, které jsou nyní druhým největším dodavatelem plynu a největším dodavatelem LNG do Evropy.
Ne všechny státy EU by obchodní válkou utrpěly stejně. Tři země – Německo, Itálie a Irsko – dohromady tvoří více než polovinu exportu EU do USA.
Čtěte také
Zavedení cel na automobily by bylo pro evropské výrobce, zejména ty německé, ničivou ranou. Automobilky se již nyní potýkají s poklesem prodejů a obavami z přílivu levných čínských vozů na evropský trh. Navíc mnoho evropských firem má výrobní závody v Mexiku, které je další možnou obětí Trumpových obchodních sankcí. Pokud by cla dopadla i na mexickou výrobu, automobilky by musely hledat nákladná alternativní řešení, včetně přesunu výroby do USA.
Evropská unie má omezené možnosti, jak se bránit
Mohla by se pokusit o diplomatické urovnání sporu – například zvýšit dovoz amerického LNG, zvýšit výdaje na obranu či zpřísnit svůj postoj vůči Číně, což by ale mohlo vyvolat další konflikty, tentokrát s jejím druhým největším obchodním partnerem.
Druhou možností by bylo zavedení vlastních cel proti USA, podobně jako za Trumpovy první administrativy. Tento krok by však mohl poškodit i evropské firmy a spotřebitele. Studie ukazují, že odvetná cla často přinášejí více škody než užitku.
Ať už se EU rozhodne jakkoli, Trump je odhodlaný vést obchodní válku, kterou podle něj může vyhrát – a Evropa se zatím zdá být nepřipravená na efektivní protiopatření.
Témata: obchodní válka, Donald Trump, USA, EU
Související
6. září 2019 10:11
23. srpna 2019 18:02
12. srpna 2019 17:59
6. srpna 2019 10:40
5. srpna 2019 11:18
