Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nově lze do nájemní smlouvy zahrnout smluvní pokutu. Kdy je možné ji požadovat a kdy nikoliv?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pro nájem bytu platí zvýšená ochrana nájemce, jelikož ten je tradičně považován za slabší stranu nájemního vztahu. Občanský zákoník proto dosud výslovně zakazoval, aby nájemní smlouva obsahovala smluvní pokuty. Jeho novelou účinnou od 1. července letošního roku je tomuto zákazu konec. To ovšem neznamená, že pronajímatel může do smlouvy zahrnout smluvní pokutu bez jakýchkoliv limitů. Kdy tedy bude možné smluvní pokutu požadovat a kdy nikoliv?

Občanský zákoník obsahuje řadu ustanovení, která chrání nájemce bytu. Jedno z nich dosud říkalo, že se nepřihlíží k těm ustanovením smlouvy, kterými se ukládá nájemci platit smluvní pokutu. Pokud tedy nájemní smlouva obsahovala smluvní pokutu, bylo takové ujednání neplatné a nájemce ji nemusel uhradit. Co se týče platebních povinností nájemce, bylo vedle kauce, nájemného a plateb za služby možné po něm požadovat pouze zaplacení zákonných úroků z prodlení či pokut stanovených právními předpisy.

Novelou občanského zákoníku účinnou od 1. července 2020 dochází k odstranění zákazu existence smluvních pokut v nájemní smlouvě. To ovšem neznamená, že smluvní pokutu může pronajímatel nájemci stanovit bez jakýchkoliv omezení. „Nájemci nelze ukládat nepřiměřené povinnosti, a proto není možné po něm požadovat ani nepřiměřenou smluvní pokutu,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Mezi nejčastější smluvní pokuty, se kterými se poradci ve spotřebitelské poradně dTestu setkávají, patří pokuta za poškozování bytu, za jeho nevymalování při konci nájmu nebo za zpoždění s jeho odevzdáním zpět pronajímateli. Dříve dTest radil, aby nájemce smluvní pokutu nehradil s odkazem na zákonné ustanovení, které ji zakazovalo. Nově to však bude složitější. Bude třeba zkoumat, zda je v daném případě pokuta přípustná a rovněž zda je v přiměřené výši.

Například smluvní pokuta za nevymalování bytu může, ale nemusí být přiměřená. Záleží na konkrétní situaci. „Jestliže nájemce nezměnil barvu výmalby nebo jsou zdi pouze běžně opotřebené, nelze po něm požadovat vymalování bytu, a tím pádem ani zaplatit za porušení této povinnosti smluvní pokutu,“ vysvětluje Eduarda Hekšová a dodává: „Za situace, kdy pronajímatel může vymalování bytu požadovat, protože nájemce změnil barvu výmalby nebo stav výmalby při skončení nájmu neodpovídá běžnému opotřebení, je nutné dále zkoumat přiměřenost výše smluvní pokuty. Ta by měla odpovídat přibližně nákladům na výmalbu bytu, jinak je nepřiměřená a nájemce ji nemusí zaplatit.“

Navíc výši smluvní pokuty limituje i další omezení stanovené zákonem. Smluvní pokuta společně s kaucí nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

„Je třeba pamatovat i na to, že pokud k porušení povinnosti nájemce, na kterou je vázána smluvní pokuta, došlo do konce června letošního roku, nájemce není povinen smluvní pokutu zaplatit. Ovšem pokud právo na smluvní pokutu vzniklo až po tomto datu, tak bude-li její výše přiměřená, bude ji muset nájemce uhradit,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

Témata:  nájemné,  nájmy,  bydlení,  byty,  dTest

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Mladí lidé zůstávají u rodičů. Na vlastní byt nemají peníze ani naději

Vlastní bydlení se pro stále větší část Čechů stává nedosažitelným cílem. Téměř devět z deseti lidí, kteří nemovitost nevlastní, očekává, že její pořízení bude ještě obtížnější než dnes. Ceny podle většiny veřejnosti porostou dál, zatímco část domácností už nedokáže na vlastní bydlení vůbec spořit. Přibývá proto lidí, kteří zůstávají v nájmu nebo bydlí u rodičů a dalších příbuzných.