Jak bydlí senioři v Česku?

"Mohlo by se zdát, že po odchodu dětí z bytu vzniká nevyužitá plocha. Jenže 40 procent seniorů řeklo, že žádnou plochu navíc nemají a jen necelá pětina něco takového řeší," uvedl ředitel vnějších vztahů Residomo Roman Frkous.

Senioři podle něj velmi často nechají uvolněný pokoj po dětech v původním stavu pro návštěvy potomků nebo vnoučat. "Často si také splní sen v podobě zřízení pracovny nebo druhé ložnice. Právě druhá ložnice se ve stáří stává téměř nutností, například z důvodu rozdílného času usínání a vstávání," doplnil Frkous.

Ve výhledu deseti až 20 let počítají necelé dvě pětiny oslovených s tím, že využijí zařízení pro bydlení seniorů. "Mnoho lidí tuto situaci neřeší a nechávají ji viset někde v budoucnu. Více než třetina respondentů nám potvrdila, že impulsem k řešení by byla změna zdravotního stavu nebo úmrtí jednoho z partnerů," dodal generální ředitel Residomo Jan Rafaj. Starší lidé podle průzkumu při výběru preferují před domovy pro seniory domy s pečovatelskou službou.

Průzkum pro Residomo vypracovala agentura STEM/MARK na začátku září. Za seniora se považovaly tři čtvrtiny oslovených. Ve věkové skupině od 60 do 64 let se za seniora nepovažovala téměř polovina respondentů. Většina z oslovených souhlasí s tím, že se věková hranice prototypu důchodce posouvá neustále výše.