Pozůstalostní důchod: Kdo na něj má nárok
Pokud vám zemřel manžel/manželka, pak máte při splnění zákonných podmínek nárok na pozůstalostní důchod. Jeho účelem je zmírnění výpadku příjmů po takovém úmrtí. Aby vám začal být vyplácen, musíte splnit nejen zákonné podmínky, ale zároveň svůj nárok musíte uplatnit. Ne vždy však dostanete pozůstalostní důchod v plné výši, protože v případě souběhu důchodů je tento důchod krácen. Za jak dlouho vám vlastně začne být pozůstalostní důchod vyplácen? Může to být i několik měsíců.
Pozůstalostní důchody jsou vdovské a vdovecké důchody, které se poskytují po zemřelé osobě, pokud byla v manželství. „Zemřelá osoba musela pobírat starobní nebo invalidní důchod nebo pokud ještě nebyla příjemcem důchodu, musela splnit ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod a manželství muselo existovat k datu jejího úmrtí,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a doplňuje: „Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze tehdy, když manžel či manželka zemřel/a následkem pracovního úrazu.“
Vdovský/vdovecký důchod však nenáleží po druhovi/družce ani po registrovaném partnerovi/partnerce. A nic na tom nezmění ani jejich dlouhodobé soužití ve společné domácnosti a společná výchova dětí. Pokud vdova/vdovec uzavře nové manželství, pak dnem jeho uzavření nárok na vdovský/vdovecký důchod po původním manželovi/manželce zanikne. Nárok se neobnoví, ani pokud by se nové manželství rozvedlo. V případě, že osoba po uzavření nového sňatku znovu ovdoví, může jí však vzniknout nárok na pozůstalostní důchod po dalším manželovi či manželce.
Žádost o důchod podává pozůstalý manžel/manželka. O dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků BIS a Vězeňské služby ČR rozhodují Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti. V ostatních případech se podává prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého pobytu, v Praze na kterémkoliv územním pracovišti PSSZ. Žádost o důchod je možné podat i zpětně, a to až za období 5 let.
Pro rozhodnutí o nároku na důchod a jeho výši je zákonná lhůta 90 dnů. Často je sice o nároku na vdovský/vdovecký důchod rozhodnuto dříve, ovšem s výplatou vdovského/vdoveckého důchodu je potřeba počítat s lhůtou několika měsíců. „Chybějící příjem zemřelé osoby přináší obvykle vdově/vdovci obtíže a může ji/ho přivést do tíživé finanční situace,“ varuje Eduarda Hekšová a doplňuje: „Z těchto i z jiných důvodů by si spotřebitelé měli vytvářet vždy potřebné finanční rezervy.“
Pozůstalostní důchod má dvě části, a to výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a stanovuje ji zákon o důchodovém pojištění. Pokud pozůstalá osoba nepobírá starobní nebo invalidní důchod, činí pozůstalostní důchod základní výměru a procentní výměru ve výši 50 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí. Pokud pozůstalá osoba pobírá starobní nebo invalidní důchod, pak se pozůstalostní důchod dle předchozí věty porovná s důchodem, který již vdova/vdovec pobírá a postupuje se tak, že se vyplácí vyšší důchod v plné výši a nižší důchod ve výši jedné poloviny procentní výměry. „To obvykle není vysoká částka a v kombinaci s mnohaměsíčním odkladem výplaty pozůstalostního důchodu jsou zejména někteří ovdovělí důchodci okamžitě vystaveni drsné finanční realitě,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Výplata vdovského/vdoveckého důchodu trvá po dobu jednoho roku od smrti manžela/manželky. Po uplynutí této doby se předpokládá, že vdova/vdovec si již dokázali uspořádat nové poměry. Déle se vyplácí jen v přesně zákonem vymezených případech (pozůstalá osoba se stará o nezaopatřené dítě nebo pečuje o dítě, příp. o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého manžela/ky (tchána, tchyni), kteří jsou závislí na jeho/její pomoci ve stupni II, III nebo IV, je sám/sama invalidní důchodu ve třetím stupni nebo dosáhl/a zákonem stanoveného věku.
Doporučujeme
