Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Novinky v katastru nemovitostí aneb jak snadno lze koupit byt či dům s falešným vlastníkem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Nový občanský zákoník, který je zatím v platnosti tři měsíce, přinesl mnoho změn. Od nového statusu člověka přes novinky v dědickém právu po pozměněnou koncepci některých právnických osob. Jednou z novinek, o níž se zatím spíše nemluví, je výrazná úprava týkající se nabývání nemovitostí. Nově totiž získá kupující nemovitost od toho, kdo je zapsán v katastru nemovitostí jako její vlastník. A to i v případě, že skutečným vlastníkem vůbec není. Jak minimalizovat riziko koupě takové nemovitosti poradí odborníci z portálu dostupnyadvokat.cz.

Paragraf 984 nového občanského zákoníku praví, že kupující nabyde vlastnické právo k nemovitosti od toho, kdo je zapsán v katastru nemovitostí, a to v případě, že nemovitost nabývá v dobré víře, a tedy se oprávněně domnívá, že osoba, od které ji kupuje, je také jejím skutečným vlastníkem.

„Tato novinka v občanském zákoníku sice snižuje riziko při koupi nemovitosti na straně kupujícího, zároveň však zvyšuje nebezpečí ztráty nemovitosti poté, co ke koupi skutečně dojde,“ vysvětluje advokát z webu online právních služeb dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss. Nové pravidlo tak ostře kontrastuje s doposud převládající praxí některých našich soudů, které nařizovaly vrátit nemovitost skutečnému vlastníkovi.

„Argumentace soudů byla v minulosti poměrně jednoduchá. Soudci měli za to, že stav zapsaný v katastru nemovitostí musí ustoupit skutečným vlastnickým vztahům k dané nemovitosti. Tím však nepřiměřeně přenášeli rizika na kupujícího a z katastru nemovitostí se tak stal spíše informativní zdroj, než veřejná evidence, která měla potřebnou váhu,“ doplňuje Ondřej Preuss. Tento přístup tak nejednou vedl ke ztrátě vlastnictví nemovitosti, a tedy i vložených financí kupujícího, který musel nemovitost zpětně vydat někomu, kdo vůbec nebyl v katastru uveden jako její vlastník.

Nová právní úprava sice tomuto činí přítrž, otevírá tím ovšem dveře jinému riziku, kterým je možnost ztráty vlastnictví na základě administrativní chyby v katastru nemovitostí nebo dokonce podvodného jednání. Pokud by například úředník vlastnické právo omylem přepsal na někoho jiného, nebo by k tomuto došlo dokonce účelně, na základě korupce, a kupující by v dobré víře od tohoto nově zapsaného vlastníka nemovitost nabyl, ztratil by na ni její skutečný vlastník nárok. „Skutečný vlastník pak sice může uplatňovat nárok vůči osobě, která nemovitost neoprávněně převedla, ale pravděpodobnost, že se mu takový nárok podaří vymoct, nemusí a často ani nebude, příliš vysoká,“ konstatuje Ondřej Preuss.

Obrana je snadná. Platí zlaté pravidlo, které říká, že by si každý prodávající i kupující měli nechat veškerou dokumentaci k převodu a nabytí nemovitosti právně ošetřit a nespoléhat v tomto smyslu pouze na realitní kancelář. Dále je rovněž důležité mít přehled o evidenci nemovitosti v katastru nemovitostí. Za tímto účelem se vyplatí zápis v katastru pravidelně kontrolovat nebo si zřídit tzv. hlídače zápisu, který majitele upozorní v případě, že se někdo bude pokoušet zápis práva k nemovitosti změnit. Nejlepší prevencí je však obrátit se při každém převodu na odborníka.

Témata:  občanský zákoník bydlení

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Novinky v nájemním právu: Jak se změní pravidla pro vyklizení bytu

Od poloviny roku 2025 má začít platit novela občanského soudního řádu, která přináší přínos pro pronajímatele. Nový institut rozkazu k vyklizení umožní nahradit klasickou žalobu v případech neoprávněného setrvání nájemce po skončení nájmu. Tato změna by měla usnadnit a zrychlit proces vystěhování neplatících či problematických nájemců, říká advokátka Kateřina Obertová z  advokátní kanceláře endors.