Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zástupce kultury překvapilo, že se covidové programy mají danit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zástupci spolku Kulturní sféra se v otevřeném dopise vládě ohrazují proti tomu, že by se měly danit peníze z programů, které vláda vyhlásila na pomoc různým oblastem zasaženým opatřeními proti koronaviru. Kritizují především to, že o nutnosti danit peníze z programu COVID kultura se příjemci podpory dozvídají až od daňových poradců v době, kdy se podává daňové přiznání. ČTK má dopis, který ve středu dostal premiér a ministerstva kultury, průmyslu a financí, k dispozici.

Ministerstva kultury a obchodu podle ředitele spolku Lukáše Vilta od počátku prezentovala programy na podporu kulturních subjektů zasažených opatřeními proti covidu-19 tak, že nepodléhají dani. "Ve chvíli, kdy se blíží podání daňových přiznání, školitelé z finanční správy školí daňové poradce o tom, že tyto pomoci dani podléhají. Tedy my, jako profesní organizace, se tyto věci dozvídáme od daňových poradců, kteří sledují naše webové stránky nebo sociální sítě," uvedl v dopise.

"Naše organizace se spojila s ministerstvem financí, kde reagovali velice rychle a vše se vyjasnilo do podoby, která je momentálně aktuální. Tedy program COVID kultura se daní. Uvědomujeme si, že výše daně například z dotace 60.000 korun se může lišit. U někoho může být nulová, u někoho se jedná o pár stovek podle jeho výdělku, ale v základu jde o princip, na který zde upozorňujeme a který se nám hrubě nelíbí," uvedl.

Ministerstvo financí k dopisu připomnělo, že provozní dotace se standardně do základu daně zahrnují. Neinvestiční dotace z covidových programů včetně programu COVID kultura mají tlumit daňovou ztrátu anebo zajistit alespoň základní příjem, který daná osoba kvůli pandemii zcela nebo z drtivé části ztratila. "V těchto situacích vede kombinace možnosti uplatnit nejméně paušální výdaje, typicky 60 procent, a daňových slev a odpočtů, což je typicky základní měsíční sleva 2320 korun, k závěru, že daň připadající na daný kalendářní měsíc bude u poškozených osob nulová," uvedla na dotaz ČTK Anna Vasko z tiskového oddělení MF.

Spolek uvádí, že pomoc od státu v podobě kompenzace marně vynaložených nákladů, nájemného a další programy chodí s obrovským zpožděním. "V mnoha případech tři až šest měsíců po podání žádosti je ministerstvo teprve schopné žádost dokončit. Z programů vypadávají nejrůznější profese a společnosti, které, když fungují, jsou ziskové, ale o ty se ministerstvo kultury nemůže nebo nechce postarat, protože jako podnikající osoby nebo společnosti nespadají do gesce ministerstva kultury, ale ministerstva průmyslu a obchodu," stojí v dopise. Více než 30 let po revoluci česká vláda podle Vilta stále neumí uchopit kulturu.

Program COVID kultura vyhlásil tři výzvy pro OSVČ a podnikatele v kultuře. V prvních dvou výzvách se do konce minulého roku vyčerpalo 900 milionů korun. Po urgencích a intervencích zástupců různých oblastí kultury se rozšiřuje záběr programu. Třetí výzvu vyhlásila MPO a MK 15. února a je v ní poprvé zahrnutý i filmový průmysl. Zájemci mohou v třetí výzvě podávat žádosti od 1. března do 30. dubna, v programu je 800 milionů korun.

Témata:  program COVID finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.