Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci na dohodu zatím obdrželi kompenzaci téměř 85 milionů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Finanční správa eviduje do dneška 6221 žádostí o příspěvek, takzvaný kompenzační bonus, zaměstnancům pracujícím na dohodu, kteří byli postižení dopady pandemie koronaviru. Vyřídila 6141 žádostí a vyplatila zhruba 84,6 milionu korun.

Vyplývá to z informací na twitteru finanční správy.

Pracovníci na dohodu mohou žádat o 350 korun na den za období od 12. března do 8. června, pokud poslední půlrok před začátkem koronavirové epidemie pracovali aspoň čtyři měsíce a odváděli nemocenské pojištění. Žádost je možné podat na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Termín pro podání žádostí je 30. listopad.

Ministerstvo financí dříve uvedlo, že nárok na podporu by mohlo mít až 116.000 lidí. Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) ale upozornila, že na příspěvek dosáhne minimum lidí. Bonus se totiž týká jen dohod o pracovní činnosti nad 3000 Kč, kterých je menšina. Zároveň podle AMSP se také netýká dohod o provedení práce, protože těch je drtivá většina do 10.000 korun měsíčně, a jsou tak vyloučeny z pojištění.

OSVČ a společníci malých firem mohli žádat o podporu do 7. srpna. Příspěvek v prvním i druhém období činil 500 korun denně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Finanční správa obdržela od OSVČ a společníků malých firem přes milion žádostí a vyplatila zhruba 21,9 miliardy korun.

Témata:  práce Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy