Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nemyslí na horší časy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Freeimages.com

Češi se zbytečně nezadlužují a ze svých příjmů zvládají pokrýt základní životní potřeby. Série průzkumů skupiny ČSOB však ukázala, že se lidé v přístupu ke svým penězům přesto dopouštějí chyb.

Zhruba polovina rodin by například měla problém zaplatit nenadálý výdaj přes 10 tisíc korun. To souvisí s jejich neznalostí světa financí. Téma finanční gramotnosti se přitom netýká jen dospělých. Děti hospodaří s penězi už od první třídy. Samy hodnotí svoji schopnost hospodařit střídmě a chtějí se dozvědět více, proto vyrážejí odborníci ČSOB za dětmi přímo do škol a pomáhají tak rodičům i učitelům s jejich vzděláváním.

Naprostá většina českých domácností, konkrétně 93 procent, zvládne ze svých příjmů pokrýt základní potřeby, jako je jídlo a oblečení, ukázal průzkum Poštovní spořitelny představený v květnu 2017. Přibližně třetina Čechů ale na druhou stranu v uplynulém roce zažila období, kdy se dostala do mínusu. „Pokud by domácnosti přišly o hlavní zdroj příjmu, typicky by vydržely jeden až tři měsíce, než by si musely půjčit nebo se přestěhovat a snížit tím své pravidelné výdaje. Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů s penězi dokonce nevydržela ani jeden měsíc. Pokud se vede Čechům dobře, tak se takový přístup neprojeví, problém ale nastává v době krize. Proto považujeme za nezbytnou součást naší práce i zvyšování finanční gramotnosti nejen klientů ČSOB, ale i široké veřejnosti,“ uvedl vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB Petr Hutla, který je zároveň garantem projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy.

Podobně jako rodiče mají i děti ve finanční gramotnosti mezery. „Když jsme se ptali dětí, jak se vyznají ve světě peněz, tak nám samy přiznaly, že o hospodaření moc nevědí. Chtějí se ale dozvědět více,“ dodává Petr Hutla. A ačkoliv se většina rodičů snaží své potomky finančně vzdělávat, podle třetiny z nich je za finanční gramotnost dětí zodpovědná také škola.

Právě zde vzniká prostor pro ČSOB a její projekt Finanční vzdělávání ČSOB pro školy. Bankéři jezdí za dětmi přímo do škol, s dětmi komunikují jejich jazykem a moderní formou jim vysvětlují, jak se vyznat ve světě financí. „Naše zkušenosti totiž ukazují, že finanční gramotnost je důležité rozvíjet už v útlém věku, kdy si děti nejsnáze osvojí správné dovednosti a návyky,“vysvětlil vedoucí Core týmu projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy František Klufa.

A kde mají děti největší mezery? V průměru dostávají kapesné od 9 let a celých 12 procent má problémy s kapesným vyjít. „Při otázce na to, kolik co stojí, děti často tápou. Celkem dobře se vyznají v cenách základních potravin, tuší třeba, že rohlík stojí kolem dvou korun. Když jsme se jich ale zeptali na ceny zboží a služeb, se kterými nemají takovou zkušenost, jako třeba knih nebo internetu v mobilu, začaly se jejich odpovědi výrazně rozcházet s realitou,“ uvedl lídr projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy Václav Potůček.

Srdcem projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy jsou v tuto chvíli dvě stovky zaměstnanců – ambasadorů ČSOB, kteří se rozhodli dobrovolně vyrážet za dětmi do škol ve všech krajích České republiky a povídat si s nimi o financích. Projekt si pochvalují, jak samotní ambasadoři, tak i učitelé a děti. „Ohlas dětí byl velmi pozitivní. Protože k dětem nemluví paní učitelka, ale někdo zvenčí, téma mnohem lépe vnímají,“ dodává Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových.

Za samozřejmou součást finanční gramotnosti ČSOB považuje i gramotnost digitální. „Generace Z zásady bezpečného pohybu na internetu sice zná, ale nedodržuje je. Snažíme se tedy dětem v této oblasti vysvětlit, že i ony se mohou stát jednoduše terčem hackerů. V kampani spolupracujeme s Youtubery, kteří mladé kreativně upozorňují na hlavní nedostatky v této oblasti,“ uzavírá Václav Potůček.

Témata:  banky rodinné firmy finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.