Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chcete zhodnotit své úspory? Pozor na družstevní záložny

Chcete zhodnotit své úspory? Pozor na družstevní záložny

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Máte úspory, chcete je zhodnotit a vybrali jste si družstevní záložnu, protože nabízí vysoké úroky? V tom případě byste měli zpozornět! Právě družstevní záložny vyšly ze zátěžových testů Česká národní banky (ČNB) jako rizikové. Hrozbou jsou totiž vysoké úroky v době, kdy jsou úroky u všech ostatních bankovních institucí na historických minimech. Jinak je český bankovní sektor stabilní i přes pokračující ekonomickou recesi, tvrdí ČNB.

Některé družstevní záložny se už dostaly do problémů kvůli poskytování velkého množství špatných úvěrů, což v kombinaci s poskytováním vysokých úroků ohrožuje stabilitu záložen. Například Metropolitní spořitelní družstvo nemůže na základě rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu kvůli podezřelým půjčkám zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze.

V polovině května centrální banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry.

Vláda proto nedávno schválila pro záložny přísnější podmínky. Návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun; následně by se musely stát bankami, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu. Dalším z návrhů je zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Návrh musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Hlavním rizikem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech zůstává výraznější propad ekonomické aktivity podniků a domácností, což by vedlo ke snížení příjmů.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) finance

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy