ODS neprosadila odklad zrušení karenční doby

Elektronické neschopenky vyvolaly před časem napětí v koalici ANO a ČSSD. Zaměstnavatelé totiž dostali příslib, že e-neschopenky začnou fungovat současně se zrušením karenční doby od července. Nový systém by se ale měl spustit podle novely, kterou budou poslanci schvalovat zřejmě v květnu, až o půl roku později. Řada poslanců vládního hnutí ANO se proto klonila k půlročnímu odkladu obnovení náhrad mzdy za první tři dny nemoci. Odsunutí rušení karence však důrazně odmítla ČSSD, považovala by to za porušení koaliční dohody.

Občanský demokrat Jan Bauer chtěl vložit odklad zrušení karenční doby do vládní novely zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Nabídl hned tři varianty, Sněmovna je většinou hlasů zejména poslanců ANO, ČSSD, Pirátů, SPD a KSČM odmítla. První počítala s odkladem na rok 2020, druhá na rok 2021 a třetí vázala účinnost na úpravu elektronické neschopenky.

Bauer návrh ODS zdůvodnil slovy, že ministerstvo práce by mělo mít dostatek času na přípravu kvalitní legislativy k e-neschopence. "Chceme umožnit premiéru Andreji Babišovi naplnit veřejný slib, že současně se zrušením karenční doby bude zavedena funkční elektronická neschopenka," řekl. Podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) ale není mezi e-neschopenkou a vyplácením nemocenské žádná vazba. "Pokud někdo dal politický slib, je jiná věc," podotkla.

Stejné pozměňovací návrhy prosazují občanští demokraté i k novele, která se týká e-neschopenek. Sněmovna o nich tedy bude hlasovat ještě jednou, patrně v květnu.

Vládní novela mění zákon o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění podle unijních požadavků, přestože v Česku není tento systém důchodového pojištění zaveden. Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze.

Institucím ukládá novela například vypracovat přehled důchodových dávek, což má být dokument obsahující klíčové informace pro klienta. Z něj by se měl dozvědět mimo jiné, jak se by se mohly vyvíjet jeho důchodové dávky v závislosti na věku odchodu do důchodu. Instituce ho bude muset informovat o tom, jak se tato projekce může lišit od skutečných dávek.

V České republice mohou zaměstnanecké penzijní pojištění nabízet instituce, které mají k této činnosti povolení domovského orgánu dohledu ze zemí EU a oznámí tuto činnost na území ČR České národní bance. Zaměstnanecké penzijní pojištění je organizováno a financováno prostřednictvím zaměstnavatele.

Témata:  ODS,  karenční doba,  nemoc,  poslanecká sněmovna