Tajemství průzkumů veřejného mínění: Jak ve skutečnosti probíhají?

Průzkumy veřejného mínění v otázce volebních preferencí mohou být silným nástrojem pro politické strany. Potácí se vaše preferovaná strana v průzkumech na hranici volitelnosti nebo ustavičně padá? Možná svou volbu přehodnotíte a dáte přednost někomu, kdo vám sice tak blízký není, ale lidově řečeno má šanci.

Server EuroZprávy.cz zkoumal, jakým způsobem agentury provádí šetření mezi potencionálními voliči. Jedním z nejserióznějších center pro tvorbu takových výzkumů je Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Akademii věd. To provádí ročně 10 šetření stranických preferencí, průzkum se neprovádí v prázdninových měsících červenec a srpen. 

"Respondenti představují reprezentativní vzorek české populace ve věku od 15 let, který čítá řádově 1000 dotázaných a který z hlediska pohlaví, věku, nejvyššího stupně dokončeného vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje odpovídá složení české populace od 15 let, které vyplývá z průběžně aktualizovaných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, které poskytuje Český statistický úřad," upřesnil pro EuroZprávy.cz Jan Červenka z CVVM. 

Možná se podivujete nad tím, že vás na ulici nikdo nezastavil s otázkou, koho budete volit. Kde lze tedy na tazatele narazit? "Výběr respondentů našich výzkumů probíhá tzv. kvótní metodou s pěti již výše uvedenými kvótními znaky (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště, kraj)," uvádí Červenka.

Dle jeho slov jsou tazatelé rozmístěni rovnoměrně po celé republice a průzkumy provádějí přímo tam, kde žijí. Jednotliví tazatelé tak reprezentují určité místo a vzorek populace. Tazatelé pocházející z malých obcí můžou oslovovat respondenty i v rámci okolních obcí.  "Ale pouze v takových, jež spadají do příslušné velikostní kategorie, což jsou obce do 799 obyvatel, případně obce od 800 do 2000 obyvatel a jež se nacházejí ve stejném okrese jako obec, z níž tazatel pochází a ve které by měl normálně dotazovat," upřesňuje Červenka. 

"Každý vybraný tazatel přitom dostane tzv. dotazový úkol, který může vypadat následovně: udělat 5 rozhovorů, v tom 2 rozhovory s mužem, tři se ženou, jeden rozhovor s člověkem ve věku od 15 do 29 let, 2 ve věku od 30 do 44 let, 1 ve věku od 45 do 59 let a 1 ve věku od 60 let výše, 1 rozhovor s člověkem se základním vzděláním, 1 s vyučeným nebo se středním vzděláním bez maturity, 2 se středním maturitním vzděláním a 1 s vysokoškolským vzděláním," dává příklad. 

To, jak tazatel příslušné respondenty vyhledá, je už na něm samotném. Záleží také na ochotě potencionálních respondentů poskytnout své odpovědi. V případě CVVM se praktikují dotazníkové rozhovory přímo na ulici "face to face". Používají se papírové dotazníky, ale pomalu se rozšiřuje také tzv. CAPI metoda, při které tazatel využívá elektronického tabletu pro zaznamenávání odpovědí. 

S podobným modelem pracuje také agentura STEM/MARK. "Vycházíme přitom z reprezentativního vzorku populace starší osmnácti let, a používáme přitom metodu kvótního výběru podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti obce/města a regionu. Minimální počet oslovených je 1000 respondentů," uvedl pro EuroZprávy.cz ředitel agentury Pavel Fischer. 

Šetření provádějí školení tazatelé. "Jsou buď za STEM, přičemž v případě potřeby je doplňují tazatelé za STEM/MARK. Sběr probíhá na třech stovkách míst po území celé republiky," dodal Fischer. 

Mnohem přesvědčivější jsou v mnoha zemích tzv. exit polly. Jde o průzkumy, které jsou prováděny v den voleb v prostorách před volebními místnostmi. Respondenti jsou dotazováni na to, koho odvolili. V Česku se však tato praxe neujala, jedním z mála úspěšně provedených exit pollů byl ten při volbách v roce 2010. Prováděla ho společnost SC&C a výsledek voleb s drobnými odchylkami odhadla poměrně přesně. 

Témata:  průzkumy,  lidé