Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Už víc než čtvrtině Čechů stačí peníze jen na nejlevnější jídlo a oděvy, zjistil průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit. Ještě před rokem se ale ve stejné finanční situaci podle svého vlastního hodnocení nacházely tři čtvrtiny českých rodin.

Meziročně klesl také podíl nejbohatších domácností, které žijí v hojnosti a mají dostatek peněz na živobytí, větší výdaje i spoření, a to z šesti procent před rokem na současná tři procenta. Podstatně také klesl podíl Čechů, kteří uvádějí, že hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a současně mají dost peněz na vše, co potřebují. V roce 2021 šlo o 24 procent domácností, aktuálně takto svoji finanční situaci hodnotí 17 procent respondentů.

Menší pokles z loňských 45 procent na současných 43 procent podle průzkumu naopak zaznamenala největší skupina respondentů, a to ti, kteří mají dostatek peněz na pokrytí základních potřeb a kteří si na větší výdaje spoří.

"Ukazuje se, že nepříznivá ekonomická situace, provázená značnou inflací a výrazným nárůstem cen energií, má vliv nejen na nejchudší české rodiny, ale také na domácnosti, které svoji finanční situaci hodnotí jako dobrou nebo i velmi dobrou. Bohužel, nejvíce narostl podíl českých domácností, které s penězi hospodaří skutečně na hraně a rozhodně si nemohou odkládat peníze na neplánované výdaje,“ uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.

Z pěti na osm procent pak stoupl podíl respondentů, kterým stačí peníze jen na nejlevnější jídlo, ale nemohou si nakoupit ani nejlevnější oblečení. O jeden procentní bod na tři procenta se rovněž zvýšil počet domácností, kterým příjem nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení.

Vedle nezaměstnaných mají se svojí finanční situací problémy především penzisté a rodiče na rodičovské dovolené, v obou případech jde o 47 procent respondentů. Jako velmi dobrou hodnotí naopak svoji finanční situaci především příslušníci armády a bezpečnostních složek, zaměstnanci v pojišťovnictví a finančních službách a pracovníci ve zdravotnictví.

S rodinným hospodařením jsou podle průzkumu nejvíce spokojení obyvatelé Plzeňského kraje, kde má třetina lidí dostatek peněz na běžné výdaje i na spoření nebo žije v hojnosti. Za nimi podle spokojenosti následují obyvatelé v Pardubickém a Středočeském kraji. Velkým nedostatkem financí naopak podle průzkumu trpí obyvatelé Olomouckého kraje, kde téměř polovina domácností nakupuje pouze nejlevnější jídlo a oblečení a často jim rozpočet nestačí ani na tyto základní potřeby. Jen o málo lepší je situace v Libereckém a Ústeckém kraji.

Se svojí finanční situací jsou spokojení především vysokoškoláci, nejméně pak lidé se základním vzděláním bez maturity. Problémy vyjít s rodinným rozpočtem mají spíše ženy, dodává průzkum.

Témata:  chudoba lidé průzkumy

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.