I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.
Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.
Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.
Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.
Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.
Zlato láme rekord za rekordem, v dolarech i v korunách. V české měně dnes ráno žlutý kov poprvé v dějinách dosáhl psychologické úrovně 80 000 korun za troyskou unci, prodával se až za takřka 80 221 korun za unci, plyne z dat agentury Bloomberg. Vzestup ceny zlata je poslední dobou stále závratnější. Plyne to třeba i z výčtu jeho korunových cenových milníků dle Bloombergu.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Zlato dnes poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor's 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta.
Zlato poprvé v historii překonalo psychologickou cenovou hranici 3000 dolarů za troyskou unci. Dále se tak rozevírají nůžky výkonu právě zlata a akcií (amerických) v tomto miléniu.
Ceny zlata a stříbra rostou kvůli nejistotě po Trumpových oznámeních, přičemž investoři vyhodnocují také jejich inflační dopad a vliv na měnovou politiku.. Zlato dosáhlo 11týdenního maxima, stříbro se blíží rezistenci kolem 31 USD, informuje Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
Celková poptávka po zlatě letos ve třetím čtvrtletí stoupla na 1313 tun, meziročně o pět procent, vyplývá z dnes zveřejněných dat World Gold Council. Jedná se o historicky největší množství nakoupeného zlata ze všech třetích čtvrtletí. Silná poptávka se odráží v ceně žlutého kovu, která překonává historický rekord za rekordem – alespoň tedy z nominálního hlediska.
Nedávné změny na světových finančních trzích, včetně nízkých sazeb a eskalace konfliktu na Blízkém východě, vyhnaly cenu zlata opět vzhůru. Podruhé za poslední období tak překonala novou rekordní úroveň. Kromě toho zaznamenaly pozitivní cenový vývoj také průmyslové kovy. Čína se nečekaně rozhodla zavést ekonomická stimulační opatření týkající se bankovních rezerv, hypoték a trhu s nemovitostmi, což způsobilo prudký růst cen železné rudy a mědi, které dosáhly dvouměsíčního maxima.
Ekonomové u nás i v zahraničí vedou veledůležitou debatu o možné trvalejší změně úrovně přirozené úrokové míry (r*). Zvyšuje se oproti letům před covidem, nebo ne? Pro její zvýšení hovoří třeba i rekordní zadlužování Spojených států, které tam podle některých expertů staví na hlavu zavedenou logiku provádění monetární politiky. Proti by však měla vypovídat nynější rekordní cena zlata. To žádný úrok nenese. Proč by tedy tolik rostlo, pokud by se nečekal obecný pokles úrokových sazeb a normalizace r*? Jak to tedy je?
Zlato dál rekordně posiluje. Spotové ceny se blíží 2600 USD za trojskou unci, takže od počátku roku jeho hodnota stoupla o víc než 25 %. To znamená, že standardní zlatý prut vážící 400 trojských uncí (zhruba 12,4 kilogramu), obchodovaný na mezinárodních trzích a používaný centrálními bankami, teď stojí více než 1 milion USD, zatímco ještě loni v říjnu to bylo 725 000 USD, říká Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
Ceny zlata i stříbra zůstávají vysoké, přičemž zlato se udržuje nad úrovní 2500 dolarů za unci a stříbro včera překročilo hranici 30 dolarů za unci. Výkyvy v cenách těchto drahých kovů jsou ovlivněny americkou inflací a spekulacemi o budoucím vývoji úrokových sazeb.
Zlato je dnes nejdražší v dějinách. Nominálně jeho cena nikdy nebyla vyšší než dnešní maximum, přesahující vůbec poprvé psychologickou hranici 2500 dolarů za troyskou unci.
Češi stále zvyšují své investice do zlata, ale maloobchodní poptávka po tomto drahém kovu meziročně poklesla. Navzdory tomu ekonomové nepředpokládají výrazný pokles ceny zlata pod 48 tisíc korun za unci, a to vzhledem k trvalému zájmu centrálních bank a dalších velkých hráčů na trhu. Trh se zlatem tak prochází změnami, které ovlivňují způsob, jakým Češi zlato nakupují a uchovávají.
Ze všech významnějších měn světa letos v prvním pololetí zpevnil vůči americkému dolaru nejvíce ruský rubl, a to o 4,3 procenta. Drtivá většina ostatních měn vůči dolaru oslabovala. Euro ztratilo takřka tři procenta, česká koruna 4,3 procenta, a švýcarský frank dokonce 6,4 procenta.
Sportovní hodnota zlaté medaile, kterou vyhráli čeští hokejisté, je jen těžko vyčíslitelná. Kdyby byla ale místo křišťálu skutečně celá ze zlata, tak by při svých úctyhodných 250 gramech a dnešních cenách měla hodnotu téměř 430 tisíc korun. Ještě loni by její cena byla přitom o pětinu nižší. Zlato letos láme rekordy a opět poutá pozornost investorů. Co zvážit, když chcete žlutý kov využít ke zhodnocení úspor, a proč vše nesázet na zlatou kartu?
„Investovat teď mědi je ta nejlepší investice, kterou jsem za třicet let viděl,“ říká matador komoditních trhů Jeff Currie, jejž cituje agentura Bloomberg. Cena mědi je přitom na historickém rekordu. Na rekordu je přitom také další kov, zlato. Co stojí v pozadí mánie po těchto kovech?
Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
"Americká centrální banka letos i přes mnohé znaky odolné inflace razí holubičí monetární politiku, což vede k rostoucí skepsi trhu a to mohlo výrazně podpořit růst ceny zlata. Je tak možné, že americký Fed ztrácí kredibilitu," říká analytik BHS Timur Barotov.
Komentář: Bude rok 2024 rokem kovů? Zlato právě dosáhlo nového rekordního maxima díky silné maloobchodní poptávce a rekordním nákupům centrálních bank. S vyhlídkou na snížení sazeb v USA ještě v tomto roce by mohlo dojít k dalšímu posílení, říká Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
