Současná vláda pravděpodobně nestihne udělat tolik potřebnou důchodovou reformu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové to sice nedokázala žádná vláda za posledních 30 let, času ale moc nezbývá. A odborníci jsou znepokojeni.
Pracovníci v náročných profesích by mohli od roku 2023 chodit do penze dřív než ostatní. Počítá s tím návrh legislativního plánu, který ČTK získala. V pondělí by ho měla projednávat vláda. Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.
Sněmovna by podle opozice měla kvůli auditu Evropské komise vyzvat vládu, aby přestala vyplácet dotace firmám v holdingu Agrofert. Měla by od něj také vymoci vrácení neoprávněně poskytnutých dotací a vyřešit střet zájmů, ve kterém premiér Andrej Babiš (ANO) podle dosud známých výsledků auditu je. Uvedli to dnes předsedové Pirátů a ODS Ivan Bartoš a Petr Fiala ve sněmovní debatě o auditu. Babiš se z dopoledního jednání dolní komory omluvil.
K poslaneckému návrhu, podle kterého by se vodáci mohli plavit po řekách s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty, vláda dala opět nesouhlasné stanovisko. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Stejnou novelu Sněmovna v březnu schválila, při zářijovém projednávání po senátních úpravách se pro ni ale už dostatek poslaneckých hlasů nenašel.
Tripartita se dnes neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Babiš uvedl, že koaliční rada bude o věci jednat příští středu. Odboráři požadovali růst minimální mzdy o 1650 korun, tedy z nynějších 13.350 na 15.000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun.
Nejlépe hodnoceným politikem mezi členy vlády a předsedy parlamentních stran zůstává premiér a šéf ANO Andrej Babiš, jehož popularita se po několikaměsíčním poklesu opět zvýšila.
Státní rozpočet skončil k konci října ve schodku zhruba 19,6 miliardy korun. Jedná se o první říjnový schodek od roku 2015. Loni státní rozpočet ke konci října hospodařil s přebytkem zhruba 5,7 miliardy korun. Informuje server MoneyMAG.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, CZECH FUND.
Vládní koalice se dnes dohodla na růstu platů ve veřejné sféře v příštím roce. Všichni dostanou navíc 1500 korun do tarifů, zrušena bude nejnižší tabulka tarifů, která se týká nejhůře odměňovaných profesí, například kuchařek. "Jediné procentuální navýšení zůstává u pedagogů a všichni ostatní dostanou pevnou částku, z toho nepedagogové budou mít víc než původních sedm procent tím, že dojde ke zrušení nejnižší tarifní tabulky," řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO).
Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.
Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.
Vláda chce legislativně zakázat jízdu kamionů v neděli od půlnoci do 22:00, podobně jako je to jinde v Evropě. Teď mohou nákladní auta v neděli jezdit do 13:00. Kamiony budou mít ale nově možnost dokončit jízdu na cílové místo v Česku. Dohodli se na tom dnes premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD), ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO) a policejním prezidentem Janem Švejdarem. Babiš to řekl na tiskové konferenci po jednání.
Kvůli předloze o růstu důchodů příští rok, kterou poslancům vrátil s úpravami Senát, zvláštní schůze Sněmovny s největší pravděpodobností nebude, byť má být účinná už koncem září. Na dotaz ČTK to řekl předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Poslanci se poprvé po prázdninách sejdou na schůzi od úterý 10. září.
Senátní hospodářský výbor doporučil Senátu schválit vládní návrh, který má v příštím roce zvýšit průměrný důchod o 900 korun měsíčně.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa je "nešikovná a "nejistá", "naprosto nefunkční" a "rozdělená", psal britský velvyslanec v USA Kim Darroch v depeších, které unikly do tisku.
Přehled vybraných změn v daňových zákonech, které přináší vládní daňový balíček. V úterý by se jím měla zabývat Sněmovna v prvním čtení.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) je připraven podat demisi, napsal ČTK. Nevidí v tuto chvíli mnoho možností, jak by mohla sociální demokracie pokračovat ve vládě.
Nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou dnes schválila vláda, informoval ČTK tiskový odbor kabinetu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli průtahům summitu Evropské unie v Bruselu nestihne dorazit na začátek dnešního pravidelného jednání vlády v Praze. Řízení schůze kabinetu se tak ve Strakově akademii ujme vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), informoval ČTK úřad vlády.
Opozice se dnes ve Sněmovně pokusí zhruba po půl roce podruhé svrhnout menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše. Schůzi k návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu vyvolala pětice stran v reakci na předběžné auditní zprávy Evropské komise poukazující na Babišův střet zájmů. Kabinet tolerovaný KSČM hlasování s největší pravděpodobností hlasování přečká. Opozice nedá dohromady potřebných nejméně 101 hlasů.
Vláda dnes schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. V případě učitelů plánuje ministerstvo růst platů i v roce 2021. Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského přípěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížení počtu míst u ministerstev o deset procent.
Čím více peněz dala vláda do platů, investic nebo vědy a výzkumu, tím více jsou lidé nespokojenější, uvedl dnes k nedělnímu protivládnímu protestu na pražské Letné premiér Andrej Babiš (ANO). K demonstraci, která byla zřejmě největší od roku 1989, se Babiš vrátil na závěr svého dnešního projevu na Konferenci ekonomických diplomatů v Černínském paláci a vyjádřil v něm přesvědčení, že Česko se nikdy nemělo tak dobře jako nyní.
Kdyby ČSSD zůstala v opozici, rozpory uvnitř strany by ji neminuly, poněvadž by pak mnozí mohli namítat, že strana měla do vlády jít. V celkové bilanci se plusy a mínusy vzájemně eliminují, takže výsledek je nula, napsal ČTK politolog Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která dnes schválila dolní komora.
10. března 2026 11:43
10. března 2026 11:02
10. března 2026 10:54
24. února 2026 12:53
24. února 2026 12:49
20. února 2026 12:12
20. února 2026 11:56
19. února 2026 16:17
13. února 2026 11:55
11. února 2026 16:16
Ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna 2026 zavedlo změny v podpoře v nezaměstnanosti, které posílí pomoc lidem při změně zaměstnání a přispějí k lepšímu fungování trhu práce. Vyšší a spravedlivější podpora má lidem umožnit, aby po ztrátě práce nepadali do chudoby a měli dostatek času najít odpovídající zaměstnání.
Zdroj: Marie Dvořáková
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
