Nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou dnes schválila vláda, informoval ČTK tiskový odbor kabinetu.
Materiál ministerstva zemědělství například ruší povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Na druhou stranu Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu.
Ministerstvo v důvodové zprávě k novele vysvětluje, že v osmdesátých letech minulého století se začala sadba chmele na českém území vyrábět pomocí mikrorozmnožování na médiích v laboratorních podmínkách. Zákony to však doposud nezohlednily.
"Přibližně deset let byl množiteli, kteří používají metodu in vitro, uváděn do oběhu rozmnožovací materiál, který vykazoval vyšší výnosy, zdravý růst (mírně bujnější) a vysokou úroveň uniformity i přes to, že se jednalo o autochtonní odrůdu, která byla vždy mírně variabilní," uvedl resort.
"Z kontrol konaných z důvodu podnětů u pěstitelů v předchozích dvou letech vyplynulo nicméně zjištění, že někteří dodavatelé uvádí do oběhu sadbu, která již podmínky uniformity nesplňuje a mnohdy vykazuje výrazné fenotypové odlišnosti od úředního popisu odrůdy Žateckého poloraného červeňáku," dodal. Podle nových podmínek, které novela přináší, bude moci ÚKZÚZ uznávat pouze ty porosty, u kterých bude schopný ověřit odrůdovou pravost.
Novela pak mimo jiné ruší provádění zkoušek užitné hodnoty u odrůd chmele, které byly do současnosti prováděné na rámec evropských předpisů, podmínkou registrace odrůd jsou podle ministerstva pouze v několika evropských státech.
"Výsledky zkoušek užitné hodnoty odrůdy jsou silně ovlivněny technologií pěstování, agrotechnikou, klimatickými podmínkami místa zkoušení. Tuto různorodost z nedostatečných kapacitních důvodů nelze v rámci zkoušek pokusů eliminovat, a tudíž zaručit objektivní výsledky," dodal úřad.
Pokud novelu schválí Parlament a podepíše prezident, měla by začít platit prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení zákona.
V loňském roce pěstitelé sklidili 5126 tun chmele z výměry 5020 hektarů, což bylo o 75 hektarů více oproti roku 2017. Sklidilo se ho však meziročně o 25 procent méně. Slabá sklizeň byla dána především suchým a horkým počasím v letních měsících loňského roku. Na řadě míst byl srážkový deficit nebo počet tropických dní rekordní.
Související
31. srpna 2023 11:07
1. prosince 2022 14:49
27. dubna 2017 19:24
24. srpna 2015 2:11
