V sobotu začíná každoroční šetření životních podmínek a příjmů domácností organizované Českým statistickým úřadem. Odborně proškolení tazatelé navštíví v období od 4. února do 28. května více než 11 tisíc rodin. Cílem je získat aktuální data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel.
Pohled na konto po Novém roce může být někdy šok. Zatímco na konci roku jste vesele utráceli, nyní přišla tvrdá realita. Nyní je ale ideální chvíle, kdy nastavit nová pravidla pro zdravé rodinné finance.
Dlouhodobé nemoci, úrazy nebo ztráta zaměstnání se negativně promítají do rodinného rozpočtu. Důsledkem je snížení životního standardu i neschopnost splácet hypotéku nebo půjčky. Do potíží se v této situaci mohou dostat především lidé zvyklí na vyšší příjmy nebo domácnosti s dluhy, které nemocenská a dávky v nezaměstnanosti nezvládnou pokrýt. Vyplatí se proto myslet na zadní vrátka, tedy šetřit, nebo se rozhlédnout po smysluplné pojistce.
Jen zhruba každý desátý Čech (12 %) je v natolik dobré finanční situaci, že si může dovolit spoření. O málo více než polovina (51 %) obyvatel České republiky má sice dostatek peněz pro běžné hospodaření, ale větší výdaje jim způsobují problémy. Tato i další zajímavá fakta odhalil exkluzivní průzkum společnosti Millward Brown pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Výsledky průzkumu budou prezentovány v rámci mezinárodního Dne bez dluhů, který proběhne 15. listopadu 2016.
Představy Čechů o finančních rezervách neodpovídají doporučení odborníků ani realitě. Pětina obyvatel by z úspor vyžila maximálně měsíc. Pozitivní zprávou ale je, že více než 80 % lidí sdílí informace o svých financích s rodinou a 40 % Čechů řeší, co se stane s jejich finančními produkty po smrti. To vše ukázal letošní průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.
Míra úspor domácností v České republice klesla v prvním čtvrtletí roku 2016 na 9,39 %, což je ve srovnání s posledním kvartálem roku 2015 o necelé 4 % méně. I přesto jsou Češi šetrní a umí spořit. Dokládají to aktuální statistiky Evropské komise, dle kterých se v českých domácnostech spotřebuje nejméně elektřiny v Evropě, ale i konzervativní přístup české populace k financím.
Zatímco růst celkového bohatství domácností po celém světě zpomalil, průměrný Čech má po loňsku o 36 tisíc korun více. Ukázaly to výsledky sedmého ročníku studie o světovém bohatství, kterou provádí skupina Allianz. Pozitivního výsledku země dosáhla i přes mírný pokles růstu hrubých aktiv, který zvolnil z předloňských 7,2 % na 7,1 % v roce 2015.
Asi v každém vztahu se někdy partneři pohádají kvůli penězům.. Nový průzkum ovšem odhalil, že pokud rodinné finance hlasitě řešíte před potomky, můžete jim tím způsobit řadu problémů.
Českým domácnostem se finančně daří. Za uplynulý rok vzrostlo finanční jmění Čechů téměř o 205 miliard korun, vyplývá to z posledních dat České národní banky. Češi se ale s rostoucím bohatstvím učí zacházet jen pomalu, což ukazuje velmi mírný nárůst Indexu finanční dospělosti sestaveného analytiky Generali Investments CEE. Ti odhadují, že změnou chování a lepší ochranou před inflací by české domácnosti aktuálně mohly získat každý rok navíc 13,8 miliardy korun.
Už od příštího roku mohou obce a neziskové organizace žádat o evropské peníze, kterými by zafinancovaly zřízení jeslí. Ty by měly být podstatně menší než v minulosti, na jednu ošetřovatelku by připadly maximálně čtyři děti.
Vládní návrh počítá s dalším zvýšením daňového zvýhodnění na děti. Bude-li návrh schválen, rodiče se dvěma a více dětmi si v příštím roce zase o něco finančně polepší. Zaměstnanci by měli mít vyšší již lednovou výplatu, kterou obdrží na svůj účet v únoru. Se zvýšením daňového zvýhodnění nečeká zaměstnance žádná administrativa navíc.
Výsledky šestého ročníku studie o světovém bohatství, kterou provádí skupina Allianz, ukázaly, že zatímco globálně růst celkových hrubých aktiv domácností zpomalil, české domácnosti se dočkaly oživení. Oproti meziročnímu nárůstu o 3,1 % v roce 2013 činila loňská rychlost 7,2 %. Hodnota čistého průměrného bohatství na jednoho obyvatele ČR loni meziročně stoupla téměř o 50 tisíc Kč.
Zhruba polovina manželství v Česku se rozpadne a roste tak počet rodičů samoživitelů, kteří mají problém finančně zabezpečit rodinu. Tento problém eskaluje zejména na začátku školního roku.
Index úspor domácností ING Bank za druhé čtvrtletí 2015 ukazuje, že by Češi bez příjmů dokázali financovat chod své domácnosti z úspor po dobu tří měsíců a dvaceti sedmi dnů. To je v meziročním srovnání sice o šest dní méně, ale o devět dní více než v prvním kvartálu 2015. Růstový trend vykazuje i index potenciálu spoření. České domácnosti by dokázaly ušetřit skoro třetinu (31 %) příjmů, tedy o 2 % více než v předchozím čtvrtletí. Průměrný Čech má naspořeno asi 120 tisíc korun.
Se začínajícím školním rokem rodiče přemýšlejí, jak svým potomkům dávat peníze na nutné výdaje, školní pomůcky či koníčky a zábavu. Ačkoliv má každé dítě jiné potřeby, je vždy důležité pečlivě zvážit, nejen kolik korun měsíčně, ale i jakou formou je bude dostávat. Kromě pořizování osobních věcí učí správně nastavené kapesné děti finanční gramotnosti a zodpovědnosti. Společnost MasterCard proto představuje dva partnerské produkty, které pomohou rodičům v rozhodování.
Češi na letošních dovolených utráceli víc, než sami plánovali, i přesto, že si úvěr na dovolenou nevzali. Každá druhá domácnost tak počítá s tím, že bude nucena si v září vzít půjčku u bank či nebankovních poskytovatelů, informuje Fair Credit.
Dvě pětiny Čechů žijí na dluh nebo od výplaty k výplatě. Zpravidla tak neplánované výdaje řeší neuváženou půjčkou. Přitom se až 94 procent Čechů považuje za finančně odpovědné. Kvůli špatnému finančnímu plánování se do problémů dostávají zpravidla mladí lidé. Ti si neumějí dělat finanční rezervy a berou si i několik půjček najednou, které pak nejsou schopni splácet.
V Česku se ročně rozhodne uzavřít sňatek kolem 40 tisíc párů. Počty sňatků, které ročně uzavřeli obyvatelé České republiky, se od 90. let minulého století snížily o polovinu. Lidé se častěji rozhodují pro „život na psí knížku“. Zpravidla společný život bez svatby volí lidé ve větších městech a s vyšším vzděláním. Je to pro ně ale výhodné?
Počet lidí, kteří žijí bez finanční rezervy, v Česku stále stoupá, podle odborníků je to až pětina lidí. Navíc se trendem stává „život na dluh“. Ten považuje za normální 60 procent Čechů.
Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze vysledovat mírně rostoucí trend počtu mužů, kteří čerpají peněžitou pomoc v mateřství (lidově řečeno „mateřskou“). V absolutních číslech jsou to stále ženy-matky, které zůstávají s dětmi doma, ale jestliže v prvním čtvrtletí roku 2014 nově čerpalo peněžitou pomoc v mateřství 143 mužů, ve stejném období roku 2015 jich bylo 179, tedy o 36 více. Rovněž v počtu výplat ošetřovného je patrný mírný nárůst podílu mužů. K 31. 3. 2014 dávku nově čerpalo 21 776 mužů, o rok později ve stejném období jich bylo 31 417, což je o 9 641 více.
Rodiče samoživitelé to nemají lehké. V Česku obzvláště. Ze studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) totiž vyplývá, že rodič samoživitel se dvěma dětmi by musel pracovat za dva, aby rodina unikla z chudoby.
Ve třech čtvrtinách českých domácností (74 %) mají muži vyšší příjem než ženy. Češky jsou na tom hůř než Slovenky, Polky i Bulharky. Na Slovensku mají muži vyšší plat v 71 % domácností, v Polsku ve dvou třetinách a v Bulharsku jen v 64 % rodin. Při nákupech se ale ženy napříč zeměmi dokážou prosadit. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos pro PROFI CREDIT.
Zjistili jste tu radostnou zprávu, že čekáte rodinu a za pár měsíců se vám obrátí život vzhůru nohama? Reklamy vás přesvědčují, co vše bezpodmínečně potřebujete pro spokojené dítě, a okolí vás zahrnuje zaručenými radami a doporučeními. Jak se ale v nabídce vyznat, co pořídit zavčas a co můžete s klidem koupit na poslední chvíli? Zde je pět tipů, jak se připravit na příchod dítěte, a jak nejlépe rozvrhnout síly, abyste vše zvládli v pohodě a s rozumnými náklady, informuje FunBaby.cz
22. září 2026 17:07
22. září 2026 16:58
21. září 2026 16:25
18. září 2026 13:21
17. září 2026 17:47
17. září 2026 17:42
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.
