Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi spoří méně, než potřebují. Polovina neuspoří nic

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Představy Čechů o finančních rezervách neodpovídají doporučení odborníků ani realitě. Pětina obyvatel by z úspor vyžila maximálně měsíc. Pozitivní zprávou ale je, že více než 80 % lidí sdílí informace o svých financích s rodinou a 40 % Čechů řeší, co se stane s jejich finančními produkty po smrti. To vše ukázal letošní průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.

60 tisíc korun pro rychlé použití a 800 tisíc na důchod, to jsou naše představy o krátkodobých rezervách a naspořené částce na důchod. Částky jsou velmi nízké, neboť podle odborníků by úspory na důchod měly odpovídat nejen představám, ale také očekáváným potřebám v době seniorského věku. Při průměrném měsíčním příjmu v ČR bychom tak na důchod měli mít ušetřeno alespoň milion korun.

Větším problém ale je, že ve skutečnosti nemáme naspořeno ani tolik, kolik si představujeme. Doba, po kterou si jsou Češi schopni udržet stejný životní styl bez jakéhokoli příjmu, se od loňského roku nijak výrazně nezměnila. Téměř pětina Čechů by v případě výpadku příjmu s úsporami vyžila maximálně jeden měsíc a další pětina pouze 3 měsíce. Podle doporučení odborníků bychom si ale krátkodobou finanční rezervu měli udržovat ve výši 6 průměrných měsíčních platů. „Z mezinárodních průzkumů vyplývá, že Češi jsou poměrně spořivým národem. Problém je, že úspory často zaměňují s šetřením si na něco, a nutnost vytvářet si krátkodobé finanční rezervy a spořit na důchod podceňují,“ říká Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČB

O financích má rodina přehled. Ale co bude, až nebudeme? 

Čtyři pětiny lidí (81 %) sdílí svoji finanční situaci s rodinou. „Myslím si, že to je dobře. Tím, že o dobré, ale i horší finanční situaci vědí další členové rodiny, lze v budoucnu předejít mnoha nepříjemnostem,“ říká Helena Brychová a dodává, že vzdělanější lidé jsou zodpovědnější. Ti s nejnižším vzděláním se rodině svěřují se svou finanční situací jen v 73 % případů.

Další otázka, kterou se průzkum zabýval, je jak moc Češi řeší, co se stane s jejich bankovním účtem a ostatními finančními produkty po jejich smrti. Celkově se tímto problémem zabývá 40 % populace, i když i zde se odpovědi velmi liší napříč generacemi. „Je celkem logické, že tato, pro mnohé nepříjemná problematika zajímá spíše starší lidi. Mezi seniory je to každý druhý, z mladých do 29 let ji řeší každý čtvrtý,“ uzavírá Helena Brychová.

Témata:  spoření,  rodinný rozpočet,  CZK

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

Maloobchod zpomaluje, přestože Češi stále nakupují. ČNB má další důvod zvýšit úroky

Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.