Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé žijí bez finanční rezervy. Spořit začínají až po padesátce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Počet lidí, kteří žijí bez finanční rezervy, v Česku stále stoupá, podle odborníků je to až pětina lidí. Navíc se trendem stává „život na dluh“. Ten považuje za normální 60 procent Čechů.

Půjčku má zhruba každý druhý Čech, splátky neplatí každý osmý. Jeden z deseti Čechů si půjčuje na splácení svých dluhů z minulosti. „Pokud se lidé rozhodnou vzít si půjčku, dělají hned několik zásadních chyb – neporovnávají nabídky, nevěnují pozornost úrokové sazbě nebo nerozumí jednotlivým pojmům. Pro většinu lidí je důležitá možnost okamžitého přijmu peněz s tím, že si možné důsledky takové půjčky ani nepřipouštějí. Navíc především společnosti poskytující spotřebitelské úvěry často zneužívají svého nadřazeného postavení vyvolaného tím, že je to prvotně zákazník, kdo má zájem uzavřít smlouvu o úvěru,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI).

V případě, že se člověk rozhodne o půjčku zažádat, musí být obezřetný od samého začátku. Už sama žádost je totiž často koncipována přímo jako návrh smlouvy, který je pro žadatele závazný. V případě, že finanční instituce žádost potvrdí, smlouva o poskytnutí úvěru je tímto uzavřena. „U smlouvy samotné je základním pravidlem smlouvu pozorně přečíst, a to včetně obchodních podmínek. Člověk by se měl zajímat o to, jestli je reálně schopen plnit všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy, zejména plnit splátky úvěru, kolik v konečném důsledku zaplatí, a měl by si podrobně prostudovat ustanovení o smluvních pokutách a jiných sankcích,“ doporučil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Nejčastěji si půjčují lidé ve věku, kdy se začínají osamostatňovat. Až 75 procent žadatelů o půjčku je ve věkové hranici do 30 let. „Problémem jsou právě mladí dlužníci, kteří si na sebe naberou víc půjček, než jsou schopni splácet. Běžné jsou půjčky na bydlení, vybavení domácnosti, koupi nového auta či elektroniky. V letním období stoupá i počet dovolených, které lidé neplatí z vlastních úspor. Téměř dvě procenta lidí se dostávají do finančních potíží právě kvůli splácení půjčky na dovolenou. Výjimkou není ani to, že půjčka na dovolenou je následně důvodem k vyhlášení osobního bankrotu,“ varoval Jan Malý.

Finanční rezervy si podle odborníků lidé začínají vytvářet po 50. roce věku. Pokud už ale nějaké prostředky mají, neumějí své peníze zhodnotit. „Obecně nejjistější oblastí, do které investovat, jsou nemovitosti. Investování peněz, ať už do jakéhokoliv produktu, stále není v životě Čechů obecně rozšířeným prvkem. Schopnost efektivně hospodařit se svými financemi je u české populace v porovnání s ostatními vyspělými evropskými státy velmi nízká. Například investování do akcií nebo podílových fondů stále velkému množství Čechů vůbec nic neříká,“ uvedl Jan Malý. 

Témata:  lidé rodinný rozpočet finance

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.