Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 procenta.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako "skoro emeritní guvernér". Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.
V Česku už prob9h8 historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993. Informuje Lukáš Kovanda.
Cenová hladina letí strmě vzhůru, jídlo je citelně dražší, energie a pohonné hmoty jakbysmet. A vyhlídky na nejbližší období přinášejí spíše další růst. Vzhledem k tomu, že v současnosti pouze 19 % lidí bez problémů pokryje zvýšení nákladů ze svého platu, čekají se problémy v domácích rozpočtech. Mnoho lidí nebude schopno splácet své závazky, zejména úvěry a hypotéky. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif se 64 % lidí obává finančních ztrát.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta.
Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Za rostoucími cenami stálo podle nich především zdražení komodit včetně energií. V zemědělství se meziročně ceny výrobců zvýšily o 27,2 procenta, v průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta.
Máme rekordní inflaci za skoro 24 let. V březnu ceny meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tedy nejvíce od května 1998. Inflace tak překonává očekávání, která byla už tak vyšponována. Počítalo se totiž inflací 12,4 procenta. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst cen mezi únorem a březnem „pouze“ o 1,4 procenta. Informuje Lukáš Kovanda.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit?
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Komentář Lukáše Kovandy: Český statistický úřad dnes zveřejní čísla k březnové inflaci. Bude obří. Alespoň tedy na poměry tohoto tisíciletí. Nejpravděpodobněji vykáže hodnotu 12,4 procenta, nejvyšší od května 1998. Nelze ovšem vyloučit, že bude vyšší i než třináct procent. V krajním případě může dokonce překonat hodnoty ze začátku roku 1998, kdy dvakrát po sobě vykázala úroveň 13,4 procenta. To by znamenalo, že ceny v Česku rostou nejvýrazněji od prvního roku jeho existence, konkrétně od prosince 1993.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo.
PR článek - Po dvou velice turbulentních letech nás, zdá se, čeká další velice zajímavý rok. Ekonomiky celého světa jsou stále rozkolísané a stabilitu začínají ztrácet i vztahy mezinárodní. Jak na tom v roce 2022 budeme z hlediska vývoje inflace a HDP?
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.
Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednových 5,6 procenta.
Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu.
Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Překonala odhady analytiků, kteří očekávali růst mezi 10,3 až 10,6 procenta. Inflace zrychluje osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražilo bydlení, doprava i potraviny.
Komentář Lukáše Kovandy: Růst výrobních cen v českém průmyslu v lednu šokoval. V meziměsíčním vyjádření činí 6,9 procenta, což je nejvíce od února 1991. V meziročním vyjádření pak představuje 19,4 procenta, což je nejvíce od ledna 1992.
Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí inflace za leden výrazně zrychlila, když meziročně ceny vzrostly o 9,9 %. Meziměsíčně to bylo o 4,4 %. Naposledy ceny rostly tímto tempem v červenci 1998. Robustně rostoucí ceny dnes už asi nikoho nepřekvapí, ale zarážející je neustále se zrychlující tempo zdražování.
Komentář Lukáše Kovandy: S investováním do zlata opatrně. Za posledních deset let žlutý kov zhodnotil v polovině letošního ledna v dolaru, v němž se ve světě obchoduje, o 12,7 procenta, ročně průměrně o 1,2 procenta. Po přepočtu do korun se dočkal zhodnocení o sedmnáct procent, ročně průměrně o 1,6 procenta. Při průměrné roční inflaci v letech 2012 až 2021 čítající v Česku 2,1 procenta to značí, že zlato nepředstavovalo ani příslovečnou ochranu před inflací, za niž je často vydáváno.
1. července 2025 16:59
30. června 2025 13:34
28. června 2025 10:36
26. června 2025 11:13
26. června 2025 10:56
25. června 2025 11:51
25. června 2025 11:34
24. června 2025 16:11
23. června 2025 12:33
23. června 2025 12:20
22. června 2025 6:40
22. června 2025 5:34
20. června 2025 11:38
20. června 2025 11:23
19. června 2025 14:22
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Okolo 230 000 zaměstnanců v české gastronomii a cestovním ruchu hraje důležitou roli v každodenním chodu hotelů, restaurací, penzionů a zábavních a sportovních provozů. Mezi klíčové pozice patří kuchaři, číšníci, barmani, recepční, pokojské nebo pracovníci ve volnočasových a relaxačních službách.
