Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí zhoršilo odhad růstu ekonomiky, počítá s inflací přes 12 procent

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo.

Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření včetně snížení spotřební daně na pohonné hmoty. "Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nové odhady budou podle ministra sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na příští rok i novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června. Stanjura zároveň upozornil, že MF je jedna z prvních institucí, která vypracovala nové odhady vývoje ekonomiky po vypuknutí války na Ukrajině.

Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle odhadů tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Zároveň ale spotřebu domácností bude tlumit výrazný nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky ČNB.

Pro příští rok úřad očekává zrychlení růstu ekonomiky na 3,6 procenta a pokles průměrné míry inflace na 4,4 procenta. Odhady jsou ovšem podle ministerstva v současné době velmi nejisté především kvůli dopadům války na Ukrajině. "Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém," uvedlo MF.

Meziroční inflace bude podle ministerstva po zbytek roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty. "K dvou procentnímu inflačnímu cíli ČNB by se přitom měla meziroční inflace přiblížit až v závěru příštího roku," uvedl úřad.

Česká národní banka v aktuální únorové prognóze očekává letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale minulý týden uvedl, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících podle Rusnoka dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května.

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z lednové predikce):

2021 odhad 2022 odhad 2023 HDP 3,3 1,2 (3,1) 3,6 Průměrná míra inflace 3,8 12,3 (8,5) 4,4 Nezaměstnanost (VŠPS) 2,8 2,5 (2,3) 2,6

Zdroj: MF

Témata:  Ministerstvo financí inflace

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?