Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí zhoršilo odhad růstu ekonomiky, počítá s inflací přes 12 procent

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu MF počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo.

Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření včetně snížení spotřební daně na pohonné hmoty. "Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nové odhady budou podle ministra sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na příští rok i novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června. Stanjura zároveň upozornil, že MF je jedna z prvních institucí, která vypracovala nové odhady vývoje ekonomiky po vypuknutí války na Ukrajině.

Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle odhadů tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Zároveň ale spotřebu domácností bude tlumit výrazný nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky ČNB.

Pro příští rok úřad očekává zrychlení růstu ekonomiky na 3,6 procenta a pokles průměrné míry inflace na 4,4 procenta. Odhady jsou ovšem podle ministerstva v současné době velmi nejisté především kvůli dopadům války na Ukrajině. "Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém," uvedlo MF.

Meziroční inflace bude podle ministerstva po zbytek roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty. "K dvou procentnímu inflačnímu cíli ČNB by se přitom měla meziroční inflace přiblížit až v závěru příštího roku," uvedl úřad.

Česká národní banka v aktuální únorové prognóze očekává letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale minulý týden uvedl, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících podle Rusnoka dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května.

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z lednové predikce):

2021 odhad 2022 odhad 2023 HDP 3,3 1,2 (3,1) 3,6 Průměrná míra inflace 3,8 12,3 (8,5) 4,4 Nezaměstnanost (VŠPS) 2,8 2,5 (2,3) 2,6

Zdroj: MF

Témata:  Ministerstvo financí,  inflace

Aktuálně se děje

22. října 2026 11:54

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.