Inflace ještě nedosáhla vrcholu a v dalších měsících dál poroste, což povede ke snížení kupní síly obyvatel a k poklesu tržeb obchodníků a spotřeby. V únorové inflaci se ještě nepromítl úplně dopad války na Ukrajině, kterou v Česku doprovází například výrazný nárůst cen pohonných hmot. V březnu by tak mohla inflace dosáhnout 12 procent a stoupat i v dalších měsících. To by zároveň mohlo vést k tomu, že Česká národní banka nakonec zvýší základní úrokovou sazbu až na pět procent nebo i výše. Vyplývá to z vyjádření analytiků k dnešním údajům Českého statistického úřadu.
Inflace v Česku v únoru zrychlila meziroční růst na 11,1 procenta z lednových 9,9 procenta. Je nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 procent. Inflace zrychluje osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražily bydlení, doprava i potraviny. Cena elektřiny se v meziročním srovnání zvýšila o 22,6 procenta, cena zemního plynu o 28,3 procenta. Více se platí také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Pohonné hmoty zdražily téměř o třetinu, automobily o 10,5 procenta.
"Zatímco prolomení magické desetiprocentní hranice pro meziroční inflaci se všeobecně očekávalo, její zvýšení až nad 11 procent je opravdovým šokem. Pohled na cenový růst v jednotlivých skupinách spotřebního koše potvrzuje, že ke zdražování docházelo opět plošně. Nejen kvůli vyhrocené situaci na trhu s ropou má inflace pro nejbližší měsíce našlápnuto k dalšímu silnému růstu. I s předpokladem určitého zvolnění cenového růstu v druhé polovině roku je pravděpodobné, že letošní průměrná inflaci převýší 12 procent," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Pravděpodobnost, že v březnu meziroční inflace stoupne nad 12 procent, je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka velmi vysoká. "S ohledem na současný vývoj na trhu s komoditami je zároveň pro letošek nutné počítat s ještě výraznějším růstem spotřebitelských cen. To, zda se bude v souhrnu za letošní rok inflace nacházet pouze kolem deseti procent a nebo bude opravdu výrazněji nad deset procent, bude záviset jednak na tom, jak rychle se stabilizuje situace na trzích a válka na Ukrajině a zda nakonec vláda přeci jen nepřistoupí k zavádění cenových stropů či dočasnému snížení DPH," uvedl. S ohledem na cenový vývoj nelze navíc podle něj vyloučit, že Česká národní banka na březnovém zasedání zvýší hlavní úrokovou sazbu na pět procent. Nyní je základní sazba na 4,5 procenta.
"I když inflace trhá rekordy, nejspíše ještě neřekla své poslední slovo. Ostatně každý vidí, jak se každým dnem zvyšují ceny pohonných hmot, které březnovou inflaci dotlačí až k 12 procentům. Takto silný růst cen samozřejmě nebudou moci v letošním roce reflektovat mzdy, a proto je třeba počítat s ještě rychlejším poklesem kupní síly obyvatel, který se posléze propíše i do tržeb obchodníků, spotřeby i HDP," uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. I podle něj centrální banka na březnovém zasedání nejspíš zvýší základní úrokovou sazbu na pět procent.
"Pokud se začátkem letošního roku odhadovala celoroční inflace kolem osmi a devíti procent, dnešní výhled se bezesporu posouvá o několik procentních bodů výše. Inflace v letošním roce tak může překonat i hodnotu z roku 1998 ve výši 10,7 procenta," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj se tak potvrzuje scénář, že ČNB ještě zvýší sazby k pětiprocentní úrovni. "Středeční vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka bylo sice ve směru, že zatím nemůže další růst sazeb v březnu potvrdit, trh je však v tuto chvíli na základě vývoje tržních sazeb přesvědčen, že sazby v březnu vzrostou na pět procent a poté by se mohly jít i mírně nad tuto hranici," dodal.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že nejen pro českou ekonomiku, ale i pro Evropu se obecně rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice, a tím na celkový výkon ekonomiky. "Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní deseti procent, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí," uvedl.
"V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Související
27. listopadu 2024 9:37
11. listopadu 2024 11:07
9. října 2024 9:16
29. srpna 2024 14:40
28. srpna 2024 12:06
14. srpna 2024 17:57