Výrobci automobilů řešili doposud otázky kybernetické bezpečnosti podle vlastního uvážení. Pracovní skupina při OSN ale přijala předpis č. 155, který nařizuje, že od července 2024 musí být všechna nově prodávaná auta na území EU chráněna proti kybernetickým útokům. Tento předpis se vztahuje na vozidla kategorie M a N, tedy osobní a nákladní automobily.
Školy jsou vedle úřadů státní správy a samosprávy a zdravotnických zařízení nejčastějším cílem kybernetických útoků. Důvod je nasnadě: obvykle nedisponují příliš velkým rozpočtem na IT a tak se snaží šetřit i na zabezpečení svých systémů. Zároveň se v jejich sítích pohybují i žáci, kteří nemají takové zkušenosti s bezpečným chováním na internetu a tak v případě škol platí víc než kde jinde, že nejslabším bezpečnostním článkem je člověk. Čeho by se tedy školy měly nejvíce vyvarovat a jakým nejčastějším typům útoků musí čelit?
V prvních šesti měsících roku 2023 dále sílily podvodné aktivity počítačových zločinců po celém světě. Výrazně vzrostl počet účtů, jejichž přihlašovací údaje byly kompromitovány, často v kombinaci s dalšími údaji, které jsou pro hackery nesmírně cenné. V důsledku toho vzrostl i počet varování na výskyt odcizených údajů uživatelů na dark webu odeslaných bezpečnostní službou společnosti CRIF, a to na 911 960. To představuje 17,9% nárůst oproti druhé polovině roku 2022.
Výpadky webů a internetového a mobilního bankovnictví dnes postihly Raiffeisenbank a Monetu Money Bank. Oznámily to na sociální síti X, dříve twitteru. Zpomaleně fungují také internetové stránky pražské burzy, které čelily kybernetickému útoku už ve středu spolu s weby dalších pěti českých bank. Podle IT expertů za středečním útokem stáli hackeři z Ruska.
Některé české banky se potýkají s výpadky internetového a mobilního bankovnictví nebo svých webů. Problémy hlásí Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB, Air Bank i Fio banka. Vyplývá to ze sdělení jejich mluvčích a informací na sociální síti X, dříve twitter. Mluvčí České bankovní asociace (ČBA) Radek Šalša ČTK řekl, že banky zaznamenaly kybernetické útoky, podle mluvčího Fio banky Jakuba Heřmánka jde o organizovaný útok ze zahraničí. ČTK zjišťuje vyjádření Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Nejčastější skupinou, které se podvodníci snaží nějakou technikou ukrást peníze z bankovního účtu, jsou lidé ve věku mezi 40 a 50 lety, bydlící v Praze, Brně nebo v jejich okolí. Pokud klient jejich praktikám podlehne, jeho peníze během pár minut nenávratně zmizí nejspíš v Anglii, Německu nebo Španělsku. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila na tiskové konferenci Komerční banka (KB).
Na internetu roste objem obchodu s kradenými prémiovými účty ChatGPT, které kyberzločinci používají mimo jiné k obcházení zákazů a restrikcí v řadě zemí. Například v Rusku, Číně nebo Íránu. Kyberzločinci při krádeži přístupových údajů získají navíc i historii dotazů původního majitele, které mohou obsahovat osobní i firemní informace. Uvedla to dnes bezpečnostní firma Check Point.
Přestože ceny kryptoměn v letošním roce výrazně klesly, mezi hackery zájem o ně nadále roste. Podle poradenské společnosti Chainalysis už letos byly ukradeny kryptoměny za více než tři miliardy USD (76,1 miliardy Kč), letošní rok tak bude podle celkové hodnoty hackerských útoků rekordní. Jen za říjen byly ukradeny kryptoměny alespoň za 718 milionů USD. Říjen se tak v letošním roce stal nejrušnějším měsícem pro hackerské aktivity.
Zhruba o 1,5 milionu korun připravili pachatelé manželský pár z Hranic na Přerovsku, který chtěl investovat své rodinné úspory do kryptoměny. Manželé se s lidmi, kteří tvrdili, že se zabývají investicemi, spojili prostřednictvím mobilního telefonu a elektronické pošty. Po zpřístupnění počítače nejprve připravili muže zhruba o 700.000 korun, poté z účtu manželky získali dalších 750.000 korun. Škoda však není celková, o další peníze přišli manželé poté, co se za poplatky snažili získat své peníze zpět, sdělila ČTK mluvčí policie Miluše Zajícová.
Hackeři ukradli z jednoho z klíčových produktů americké kryptoměnové společnosti Harmony digitální měny v hodnotě zhruba 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters. Terčem krádeže se stal takzvaný blockchainový most, který umožňuje uživatelům převádět kryptoměny mezi jednotlivými blockchainy.
Na některé české weby zaútočili podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) hackeři. Situaci úřad vyhodnocuje, závažné dopady zatím neeviduje. NÚKIB o tom dnes informoval na svém twitterovém účtu. Úřad na něm také odkázal na své varování před kyberútoky v souvislosti s děním na Ukrajině. Podle zjištění ČTK se nynější hackerský útok týká například Českých drah nebo systému některých tuzemských letišť.
Mediální skupina INCORP a.s. podala první ze série žalob na programátora Borise Vala, jenž řídil vývoj zpravodajských serverů provozujících vydavatelstvím. Také zahájila úkony týkající se trestního stíhání těchto osob.
Dvaačtyřicetiletá žena z obce na Zlínsku přišla podle policie vinou neopatrného počínání na internetu o 1,25 milionu korun, které chtěla investovat do kryptoměny. Jejím trestním oznámením se nyní zabývají kriminalisté. Pachatele podezírají z podvodu, za který mu hrozí až osmileté vězení. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Japonská kryptoměnová burza Liquid se stala terčem kybernetického útoku. Oznámila to dnes firma. Podle analytické společnosti Elliptic hackeři při tomto útoku získali kryptoměny v hodnotě přes 94 milionů dolarů (zhruba dvě miliardy Kč), napsal server CNBC.
Ruští hackeři zveřejnili údaje z milionu platebních karet ukradených mezi lety 2018 a 2019, včetně údajů o účtech z Česka. Útočníci tímto způsobem propagují svou databázi ukradených platebních karet, kterou mohou ostatní zločinci využít k on-line nákupům, napsal server časopisu Forbes. Podle poradenské společnosti BDO je mezi ukradenými kartami i neznámý počet údajů o účtech z České republiky.
Evropskými zeměmi a pravděpodobně i v ČR se šíří virus napadající mobilní telefony s Androidem. Škodlivý program s názvem Flubot se objevil zejména ve Velké Británii, ale také v Německu, Maďarsku, Itálii, Polsku a ve Španělsku. Uvedla to dnes Asociace provozovatelů mobilních sítí.
Koronavirová epidemie a s ní zvýšený pobyt lidí v online prostoru představují pro hackery ideální situaci. Značně se proto navýšil počet útoků na organizace i běžné uživatele. Útoky jsou navíc čím dál sofistikovanější. Zatímco v případě institucí dochází zejména k únikům osobních a obchodních dat, v případě obyčejných lidí se útočníci zaměřují nejčastěji na zcizení finančních prostředků na bankovních účtech nebo citlivých dat, například přihlašovacích údajů. Kromě phishingových útoků se navíc čím dál častěji objevuje i tzv. vishing, kdy se s uživatelem spojí útočník napřímo telefonicky a vydává se za zástupce banky.
Hackeři v Česku napadli přibližně 500 poštovních serverů přes zranitelnosti Microsoft Exchange. Česká republika tak patří globálně mezi nejvíce postižené země, uvedla antivirová firma Eset. Podle technického ředitele Esetu Miroslava Dvořáka se pořadí může v následujících dnech změnit, minulý týden se výrazně zvýšil počet serverů, které správci aktualizovali. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v pátek nařídil firmám a organizacím podléhajícím zákonu o kybernetické bezpečnosti, aby bezodkladně servery aktualizovaly. Týkalo se to stovek firem.
Česko se s pravděpodobností 55 až 70 procent během následujícího roku nevyhne vyděračským útokům (ransomware) na podniky a organizace. Jednou z nejvíce ohrožených oblastí je přitom zdravotnictví. Vyplývá to z analýzy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Fakultní nemocnice Brno čelí kybernetickému útoku, nefungují tam počítače. ČTK informaci potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). O situaci hovořil s Jaroslavem Šmídem, který nyní řídí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle mluvčího nemocnice Pavla Žáry se to týká i Dětské nemocnice a porodnice na Obilním trhu, které pod fakultní nemocnici spadají. Nemocnice převáží akutní pacienty do jiných nemocnic. Jihomoravští záchranáři ráno zaznamenali pětiminutový výpadek telefonních linek, příčinu řeší.
Na internetu se začaly objevovat škodlivé soubory, které se vydávají za informace o koronaviru nebo slibují návody, jak se před ním chránit. Obsahují ale nebezpečné programy, které mohou napadnout počítač uživatele. Soubory se objevují buď na speciálně vytvořených stránkách, nebo se šíří e-mailem. Uvedla to společnost Kaspersky.
Velký bratr tě vidí! Velký bratr na sebe v dnešní době bere podobu ledničky, televize nebo i dětské chůvičky. Přes stále chytřejší spotřebiče se dostává do útrob českých domácností, do ložnic i dětských pokojů. Čím dál více lidí oceňuje možnost ovládat svoji domácnost a zařízení na dálku. Líbí se jim funkce, kdy si samotné zařízení řeknou například o doplnění nebo vyprázdnění, přizpůsobí se a zlepší chod domova.
Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení funguje ve stejném režimu jako ve středu, řekl ČTK dnes ráno mluvčí nemocnice Petr Ballek. Provoz zdravotnického zařízení ochromil v noci na středu počítačový kryptovirus, který napadl nemocniční počítačový systém. Problémy mohou teoreticky trvat i týdny. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace neohrožuje pacienty, ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají.
22. října 2024 12:22
22. října 2024 10:41
22. října 2024 9:56
22. října 2024 9:29
21. října 2024 9:23
21. října 2024 9:05
19. října 2024 18:37
18. října 2024 10:57
18. října 2024 10:27
18. října 2024 10:13
17. října 2024 10:10
16. října 2024 12:02
16. října 2024 10:54
15. října 2024 18:09
15. října 2024 17:43
15. října 2024 17:20
Kolem tlakové výše nad východní Evropou k nám bude zejména ve vyšších vrstvách atmosféry proudit teplý vzduch od jihu, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje, zda těžba v uhelném dole Turów na česko-polské hranici způsobuje ekologickou újmu kvůli dlouhodobému úbytku vody na české straně hranice. Nově ČIŽP do řízení zahrnula také polskou těžařskou společnost PGE. Provozovateli dolu inspekce oznámila, že je účastníkem řízení, a že právě po něm by případně mohla česká strana požadovat prevenci a nápravu ekologické újmy způsobené těžbou. Umožňuje jí to zákon o předcházení ekologické újmě.
