Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát schválil odklad zákazu provozu starých kotlů v domech o dva roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Staré neekologické kotle na uhlí budou moci lidé používat v domácnostech ještě další více než dva roky. Senát dnes schválil odklad jejich zákazu na září 2024 ve vládní novele, která také ruší povinné přimíchání biosložek do pohonných hmot a omezuje okruh vozidel podléhajících silniční dani. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Současný zákon předpokládá výměnu starých kotlů na pevná paliva, která slouží jako zdroj ústředního vytápění, do konce letošního července. Netýká se kotlů pro přímé vytápění v místnostech. Odklad se týká stacionárních zdrojů ústředního vytápění o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Vláda odklad zdůvodnila mimo jiné tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností, a možným nedostatkem kotlů, které mají být nově instalovány. Situace se může podle důvodové zprávy zhoršit i například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu.

"Uvedené důvody by při zachování stávajícího stavu mohly znamenat zvýšené riziko nesplnění zákonné povinnosti ve stanoveném termínu, a to u značného množství provozovatelů, mezi něž patří řada nízkopříjmových domácností," stojí ve zdůvodnění. Podle odhadů zbývá vyměnit ještě kolem 200.000 starých neekologických kotlů.

"Posun je vhodný také vzhledem k nejasné situaci ohledně budoucí dostupnosti a ceně zemního plynu," píše se v důvodové zprávě. Výrazné zvýšení cen energií v poslední době může majitele nemovitostí podle vlády přimět k vyšší ochotě investovat do celkových úprav ke snížení energetických nároků budov.

Témata:  energetika kotel Senát ČR uhlí

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy