Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie. Na konferenci věnované energetice to dnes v Oxfordu řekl generální ředitel britsko-nizozemské ropné a plynárenské společnost Shell Ben van Beurden. Pokud bude Rusko nadále omezovat dodávky plynu do Evropy, očekává "výrazně" vyšší ceny energie. Informoval o list Financial Times.
Šéf největší evropské energetické společnost dále konstatoval, že ruský prezident Vladimir Putin ukázal, že je "schopen a ochoten používat dodávek energie jako zbraně". Van Beurden nevylučuje, že Rusko přestane plyn do Evropy dodávat úplně. "Myslím, že Evropu čeká opravdu těžká zima," řekl.
"Některé země z toho možná vyjdou lépe než jiné, ale myslím, že všichni budeme čelit výrazně vyšším cenám. To vyvolá velký tlak na průmysl, a tím pádem bude pod silným tlakem i celá ekonomika," rozvedl. "V nejhorším případě se ocitneme v situaci, kdy budeme muset dodávat (energie) na příděl," uzavřel.
Ruský plynovod Nord Stream 1, hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU, je od pondělí do 21. července odstaven kvůli plánované údržbě. V Evropě se však objevují obavy, že po odstávce už jím surovina do Evropy nepoteče.
Společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, už v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín z oprav v Kanadě.
Putin minulý týden varoval před "katastrofálními důsledky" pro světový trh s energiemi, pokud Západ na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu uvalí další sankce.
Před tím, že Rusko může dodávky zastavit, varoval už dříve mimo jiné šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Minulý měsíc deníku FT řekl, že opatření evropských zemí k omezení poptávky po zemním plynu, například uvádění do provozu starých uhelných elektráren, jsou v kontextu energetické krize odůvodněné, to a navzdory obavám z nárůstu emisí uhlíku. Dodal, že evropské země by se také měly snažit udržet v provozu stárnoucí jaderné elektrárny a hledat další způsoby, jak snížit poptávku po plynu.
Van Beurden dnes konstatoval, že zmíněná opatření, konkrétně obnovení závislosti na uhlí, znamenají, že Evropa bude muset, přinejmenším dočasně, "slevit" ze své energetické transformace. "Budeme muset udělat několik kroků zpět, abychom mohli udělat pár kroků vpřed," řekl. Dodal, že důsledky ruské invaze jsou pro evropské politiky budíček, který nakonec pomůže urychlit energetickou transformaci Evropy.
Témata: energetika, energetická krize
Související
25. října 2024 10:18
9. října 2024 10:33
9. října 2024 5:59
14. září 2024 9:54
2. září 2024 20:41
