VŠ zvažují kvůli drahým energiím výuku na dálku, náklady jim výrazně vzrostou

"Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl," uvedl Pospíšil. "Pan Bareš je v jednání se zástupci vlády, jestli by stát mohl na příští rok poskytnout třeba nějakou speciální dotaci na nárůsty energií na vysokých školách,“ řekl. Kolik peněz navíc by školám pomohlo, neupřesnil. Bude podle něj záležet i na dalším vývoji cen. Jasno by mělo být do konce září, míní.

RVŠ a ČKR podle Pospíšila teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru. "Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl. Tímto opatřením by se podle jeho odhadu mohlo za energie ušetřit možná deset procent nákladů. To, že univerzity kvůli energiím zvažují různá opatření včetně posunutí semestru do teplejších měsíců, zmínil dnes dopoledne i ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Náklady na energie na vysokých školách činily podle Pospíšila v letech 2019 až 2021 každoročně kolem 1,5 miliardy korun. "Letos jsou zhruba o miliardu vyšší," vypočetl. "V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard," popsal další vývoj.

Například Masarykova univerzita (MU), kterou vede Bareš, zaplatila loni za elektřinu asi 81,5 milionu korun a za letošek odhad vychází na částku 201 milionů, řekl dnes ČTK mluvčí školy Radim Sajbot. „Predikce na rok 2023 hovoří dokonce o 543 milionech Kč,“ uvedl. Za plyn podle něj univerzita loni uhradila devět milionů korun, letos to bude asi 35 milionů a příští rok může být 89 milionů.

Vedení školy podle mluvčího uvažuje o různých možnostech energetických úspor, které zahrnují mimo jiné doporučení k práci z domova či k vypínání monitorů a dalších přístrojů při odchodu z místností. "Samozřejmě, pokud by bylo úplně nejhůř, jsme v mnoha aspektech s velkou pravděpodobností schopní přejít do on-line režimu fungování univerzity,“ řekl. Připomněl, že zkušenosti s výukou na dálku získaly školy už dříve kvůli epidemii covidu-19. Zdůraznil, že nový akademický rok ale začne na MU 12. září standardně.

Na vzdělávání na vysokých školách jde letos z rozpočtu ministerstva školství zhruba 28,6 miliardy korun. Bareš už v červnu uvedl, že rektoři budou požadovat pro příští rok přidání kolem pěti miliard. Vzhledem k dalšímu razantnímu růstu cen od té doby by ale nyní podle Pospíšila měla být potřebná částka asi kolem devíti miliard. Vysoké školy přitom podle něj počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv.

Pospíšil doplnil, že školy trápí i nedostatečné platy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti příjmy nižší než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře. Na desetiprocentní růst tarifů by podle něj bylo potřeba kolem 1,5 miliardy korun. Propouštět zaměstnance univerzity nechtějí, protože očekávají v nadcházejících letech růst počtu studentů v důsledku příchodu silnějších ročníků mladých lidí, dodal.

Témata:  vysoké školy,  energetika,  školství,  počítače