Fiala ji zavede, Babiš zruší. Důchodová reforma si bere občany za rukojmí, budoucí důchodci se mají na co těšit

Důchodová reforma je mezi politiky velmi ožehavé a neoblíbené téma, každý politik ho obchází a nechce se k němu příliš vyjadřovat. Dobře totiž ví, že jakmile toto téma zvedne, vyvolá tím silné emoce, a to nejen mezi politiky samotnými, ale i mezi jejich voliči. A to přes to, že se valná část politické reprezentace shodne na tom, že důchodová reforma je prostě třeba.

Apropos, víte, že důchody současných důchodců se vyplácejí ještě podle systému bývalého Československa, a který byl v roce 1990 jen lehce transformován do nových ekonomických poměrů? Ano, důchodový systém, který využívá současný ekonomický systém, a podle kterého se vyplácejí současným důchodcům jejich zasloužené penze, je více jak 30 let starý a svůj prapůvod má ještě z dob socialistického Československa.

Můžeme se donekonečna ptát, jak je to možné, proč nikdo nepřišel s novelizací tohoto systému, vyhovuje tento systém i v současných podmínkách, bude na výplatu i budoucím důchodcům? Ptát se můžeme stále dokola, odpovědi se nám bohužel nedostává, a tak se můžeme jen domnívat, že za touto neaktivitou politiků, stojí především obava a strach. Samo slovo reforma vzbuzuje v lidech, potažmo ve voličích, vždy negativní konotace, proto politici mají strach z významnějšího zásahu do důchodového systému a tím pádem o ztrátu voličských hlasů. 

Ačkoliv důchodová reforma byla ukotvena v mnoha volebních programech tuzemských politických stran, do dnešního dne se prakticky nic nezměnilo. Chyběla politická vůle, přítomná byla obava a strach ze ztráty politických bodů. A tak jsme byli svědky jen občasných a marginálních novel, ať už za vlády Petra Nečase nebo Petra Fialy v loňském roce.

Dnes je téma důchodů silně medializováno a není divu. Za prvé je třeba si přiznat, že penzijní systém je jednou z nejviditelnějších a nejvýznamnějších složek veřejných financí, ročně jde o částku kolem 700 mld Kč, a za druhé jde o téma, které ovlivňuje a v budoucnu bude ovlivňovat životy nás a našich spoluobčanů. Zároveň dosavadní podoba penzijního systému je finančně neudržitelná, cílem tedy je, najít finančně udržitelný důchodový systém, který zajistí přiměřené příjmy i budoucím penzistům.

Nyní vláda, resp. ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka, který připravil dlouho očekávanou reformu, minulý týden v poslanecké sněmovně schválila.

Asi nemá smysl se ještě dnes bavit na téma schůzky, kterou svolal na konci března prezident Pavel a kam pozval nejen vládní strany, ale i představitele opozičního hnutí ANO, a která i přes zřejmou dobrou vůli všech nepřinesla shodu, leč ani plodnou debatu nad konkrétní podobou reformy, ale přinesla pouze blamáž. Jedno je v tuto chvíli již jasné, v úterý 30.dubna vláda schválila návrh zákona s reformou penzí. Co nás tedy čeká? 

Jak je asi každému jasné, snad jen vyjma voličů ANO, tato reforma se netýká současných důchodců, ale těch budoucích. Dnešní zásahy do penzijního systému totiž neobsahuje změnu pro stávající důchodce, ale pro současné čtyřicátníky, padesátníky a mladší.

Změna důchodového systému je nutností pro zajištění důstojného podzimu života budoucích důchodců. Je třeba klást důraz na data, které nám ukazuje demografie. Například nám dlouhodobě ukazuje, že roste délka dožití. Zatímco v roce 1989 byla průměrná délka života u mužů 67 let, u žen to bylo 74 let. Dnes se muži v průměru dožívají 77 let a ženy 83 let. Za posledních třicet let, se tedy zvýšil věk dožití o téměř deset let!

Další demografický údaj nám ukazuje, že v roce 1989 se ještě v tehdejším Československu narodilo 131 tis dětí, v loňském roce pak toto číslo kleslo na 91 tis dětí. Dva statistické údaje, které nás nutí k přemýšlení o tom, jak se má stát o budoucí důchodce postarat, pokud víme, že nám klesá porodnost a zároveň roste věk dožití. Vládní strany mají jasno, a proto prosadili svou důchodovou reformu, kde počítají například se zvýšením věku odchodu do důchodu na 65 let.

Vláda dále počítá s nižším výpočtem nových penzí a se zavedením minimálního důchodu ve výši 20% průměrné mzdy a odpuštěním odvodů 6,5% pracujícím starobních důchodcům místo zvyšování penze. S touto podobou penzijní reformy nesouhlasí opozice. Nejhlasitěji se staví poslanci ANO a SPD proti zvyšování věku odchodu do důchodu.

Zajímavostí však je, že v době, kdy řešila důchody Sobotkova vláda, hnutí ANO nesouhlasilo s ukotvením maximální věku odchodu do důchodu na 65 let, a to i přes to, že to měla ve svém předvolebním programu. Samotný Sobotkův návrh tehdy pojmenovala jako „předvolební populismus“.

Dnes je ANO opět proti a ohrazuje se, že jakékoliv zvyšování věku odchodu důchodu do důchodu je zbytečné, a že zdroje na financování penzijního systému jsou, vládní návrh tak odmítá. Jak se v tomto názorovém kolotoči mají voliči vyznat? Ačkoliv vládní návrh byl sněmovnou schválen, z opozičních řad dnes zní, že jakmile ANO a spol. v příštím volbách zvítězí, tuto podobu důchodové reformy zruší. Milí budoucí penzisté, máte se věru nač těšit.

Témata:  důchody,  důchodci