Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi jdou při finacování bydlení často na hranici svých možností

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Podle zkušeností společnosti Fincentrum je velmi důležité, aby finanční poradce zasáhl do plánování nákupu nemovitosti už ve fázi ujasňování záměru a stanovování takových parametrů, jako je maximální cena nemovitosti a hypotéky. Této zkušenosti z praxe odpovídají také závěry výzkumu, který exkluzivně pro Fincentrum zpracovala agentura Ipsos.

„O nemovitost podle svých snů stojí Češi tolik, že jdou často na hranici svých možností. Situaci, kdy rodina zaplatí za výdaje na bydlení a hypotéku více než tři čtvrtiny svých příjmů, však nelze rozhodně označit za správnou a dlouhodobě bezpečnou,“ uvádí k výsledkům výzkumu Petr Stuchlík, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Fincentrum.

Minimální finanční rezervy jsou pro rodiny reálnou hrozbou

§  57 % domácností splácejících hypotéku by dokázalo bez změny životní úrovně žít ze svých aktuálních úspor méně než 3 měsíce §  25 % by dokázalo z úspor vystačit 3–6 měsíců §  déle než 1 rok by bez změny životní úrovně dokázalo žít z úspor necelých 9 % českých domácností splácejících hypotéku

Domácnosti bohužel často mají po investici do nemovitosti minimální finanční rezervy. Život s hypotékou pro ně navíc neznamená ani výhled na zlepšení finančních rezerv, které by pomohly čelit případnému snížení příjmů.

„Výrazné zatížení rodinného rozpočtu se promítá i do schopnosti vytvářet úspory. Celých 44 % dotázaných nedokázalo v rodinném rozpočtu ušetřit za uplynulých 12 měsíců alespoň 15 tisíc Kč a nevytvořili tak ani rezervu ve výši dvou splátek hypotéky,“ doplňuje Petr Stuchlík. Mezi 15 a 45 tisíci Kč ušetřilo 36 % dotázaných, více než 45 tisíc Kč ušetřila pětina dotázaných.

Na odpovědnosti poradců záleží více než dřív

Alarmujícím faktem je, že se o často největší investici ve svém životě radí s odborníkem detailně jen 45 % dotázaných občanů. Kvalitní finanční poradce přitom nejen zprostředkuje smlouvu mezi bankou a klientem, ale také poradí s konkrétním a bezpečným nastavením rodinného rozpočtu.

„V praxi to často znamená, že naši poradci propojují své klienty již ve fázi záměru koupě nemovitosti s kolegy z realitní kanceláře ve skupině Fincentrum a hledají levnější nemovitost, která by odpovídala potřebám rodiny, ale méně zatížila rodinný rozpočet,“ uzavírá Petr Stuchlík. 

I díky zpracování detailní finanční rozvahy se mohou klienti vyhnout budoucím problémům i nemilým překvapením. Celá pětina dotázaných má totiž po sjednání hypotéky vyšší náklady na bydlení, než čekali v době, kdy smlouvu podepisovali. A 18 % dotázaných uvažuje o tom, že měli zvolit levnější nemovitost a ulehčit tak díky nižším splátkám svému rodinnému rozpočtu.

Na česko-slovenském trhu je Fincentrum jednoznačně největším zprostředkovatelem hypotečních úvěrů. V České republice zprostředkovali jeho poradci více než 8 tisíc hypotečních úvěrů v celkovém objemu 13,5 miliardy korun.

Témata:  finance CZK hypotéky

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Šmejdi vytahují z lidí peníze za promlčené dluhy. Jak se bránit?

Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?