Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluhopisy - sami sobě půjčujeme docela draho

Státní dluhopisy - sami sobě půjčujeme docela draho

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

První zkušební vypuštění státních dluhopisů se setkalo s mimořádným úspěchem. Aby taky ne, sami době půjčujeme na docela vysoký úrok. Kdo to vlastně zaplatí?

Státu se podařilo prodat již patnáct miliard státních dluhopisů určených soukromým střadatelům a ministr financí v reakci na tento úspěch již připravuje na příští rok novou emisi o objemu až 40 miliard korun.

Jak jsme již dříve uváděli, výnosnost státních dluhopisů není ve srovnání s jinými bankovními produkty nijak abnormálně vysoká, není však ani špatná. Jednoletý dluhopis je prodáván jako diskontovaný s dvouprocentním úročením, pětiletý dluhopis má nestejné úroky, které průměrně činí něco přes tři procenta.

Jak se navíc ukázalo, vzhledem k nominální hodnotě dluhopisu, která je jedna koruna, není nutné díky zaokrouhlování výnosy danit. Střadateli tak zůstane celý úrok beze srážky.

O co je však úročení státních dluhopisů výhodnější pro drobné střadatele, o to méně je výhodné pro stát, který navíc musí přidat ještě tři desetiny procenta bankovním ústavům jako provizi za zprostředkování.

Zatímco občanům prodal stát své dluhopisy za tři procenta, na finančních trzích trhají úrokové míry tuzemských dluhopisů rekordy a to pozitivním směrem. Hrubý výnos pětiletých státních dluhopisů spadl na historická minima pod dvě procenta, což znamená, že si stát mohl od finančníků půjčit o procento levněji. Taktéž i úročení státních pokladničních poukázek je na finančních trzích nižší.

Co to tedy znamená? Stát fakticky přesypává peníze z jedné kapsy do druhé. Na jednu stranu sice nabízí pro drobné investory - občany a voliče -  zajímavé úročení, avšak výplata jeho vyšších úroků probíhá z daní nás všech, tedy i těch, kteří si investiční dluhopisy zakoupí.

Přesto však z hlediska státu existují důvody, proč není půjčka vlastním občanům úplně nesmyslným krokem i přes vyšší úročení. Pomiňme oblíbený argument ministra financí o tom, že tak občany více zainteresovává do stavu veřejných financí ve státě. Výhodné pro správce kasy spíše je, že jednotliví malí investoři jsou méně náladoví než finanční trhy. Jak rychle se mohou velcí investoři otočit k některému státu zády, jsme v nedávné době viděli docela názorně.

Témata:  dluhopisy

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Šmejdi vytahují z lidí peníze za promlčené dluhy. Jak se bránit?

Spotřebitelská poradna dTestu se setkává s případy lidí, kterým vznikl dluh tak dávno, že už na něj zapomněli. Léta ho po nich totiž nikdo nevymáhal. Z ničeho nic jim však přišla výzva od advokátů vymahačské společnosti, ať dluh neprodleně uhradí, jinak na ně bude podána žaloba. Jde o prázdné výhrůžky, nebo musí spotřebitel naopak zbystřit? A jak se vůbec bránit těmto praktikám?