Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluhopisy - sami sobě půjčujeme docela draho

Státní dluhopisy - sami sobě půjčujeme docela draho

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

První zkušební vypuštění státních dluhopisů se setkalo s mimořádným úspěchem. Aby taky ne, sami době půjčujeme na docela vysoký úrok. Kdo to vlastně zaplatí?

Státu se podařilo prodat již patnáct miliard státních dluhopisů určených soukromým střadatelům a ministr financí v reakci na tento úspěch již připravuje na příští rok novou emisi o objemu až 40 miliard korun.

Jak jsme již dříve uváděli, výnosnost státních dluhopisů není ve srovnání s jinými bankovními produkty nijak abnormálně vysoká, není však ani špatná. Jednoletý dluhopis je prodáván jako diskontovaný s dvouprocentním úročením, pětiletý dluhopis má nestejné úroky, které průměrně činí něco přes tři procenta.

Jak se navíc ukázalo, vzhledem k nominální hodnotě dluhopisu, která je jedna koruna, není nutné díky zaokrouhlování výnosy danit. Střadateli tak zůstane celý úrok beze srážky.

O co je však úročení státních dluhopisů výhodnější pro drobné střadatele, o to méně je výhodné pro stát, který navíc musí přidat ještě tři desetiny procenta bankovním ústavům jako provizi za zprostředkování.

Zatímco občanům prodal stát své dluhopisy za tři procenta, na finančních trzích trhají úrokové míry tuzemských dluhopisů rekordy a to pozitivním směrem. Hrubý výnos pětiletých státních dluhopisů spadl na historická minima pod dvě procenta, což znamená, že si stát mohl od finančníků půjčit o procento levněji. Taktéž i úročení státních pokladničních poukázek je na finančních trzích nižší.

Co to tedy znamená? Stát fakticky přesypává peníze z jedné kapsy do druhé. Na jednu stranu sice nabízí pro drobné investory - občany a voliče -  zajímavé úročení, avšak výplata jeho vyšších úroků probíhá z daní nás všech, tedy i těch, kteří si investiční dluhopisy zakoupí.

Přesto však z hlediska státu existují důvody, proč není půjčka vlastním občanům úplně nesmyslným krokem i přes vyšší úročení. Pomiňme oblíbený argument ministra financí o tom, že tak občany více zainteresovává do stavu veřejných financí ve státě. Výhodné pro správce kasy spíše je, že jednotliví malí investoři jsou méně náladoví než finanční trhy. Jak rychle se mohou velcí investoři otočit k některému státu zády, jsme v nedávné době viděli docela názorně.

Témata:  dluhopisy

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

První hypotéka a hodnocení bonity. Co banky sledují nejvíc

Rozhodnutí o první hypotéce je pro většinu lidí jedním z největších kroků v životě. A zároveň krokem, který řada domácností v posledních letech odkládala. Hypoteční trh v roce 2025 však znovu nabral tempo a jen nové úvěry dosáhly zhruba 321 miliard korun. Spolu s refinancováním se celý trh dostal přibližně na 406 miliard.