Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blatný: Zdravotní pojištění bude příští rok ve schodku 13 miliard

Jan Blatný
Jan Blatný
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Veřejné zdravotní pojištění bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) příští rok ve schodku 13 miliard korun. Zapojí se peníze z rezerv zdravotních pojišťoven stejně jako letos. Budou hospodařit skoro se 400 miliardami korun, což je o 28 miliard více než letos. Blatný to řekl to ve svém projevu na úvod dnešní odborné konference Efektivní nemocnice.

Blatného předchůdce Roman Prymula připomněl, že finančně ani co do výkonnosti nemocnic není možné letošní rok s předchozími srovnávat. Další bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který stejně jako Prymula úřad letos opustil, uvedl, že letošní rok ukázal důležitost digitalizace a zdravotnických dat.

Česko má v mezinárodním srovnání vyšší počet akutních nemocničních lůžek, což bylo v minulosti i kritizováno. Současná epidemie covidu-19 ale ukázala, že tato lůžka byla třeba. "Trochu jsme riskovali. Šli jsme téměř na hranu kapacity zdravotnického systému. Náš systém je ale neuvěřitelně robustní a troufám si říci, že z okolních zemí by takový nástup nikdo nezvládl," řekl k tomu Prymula.

Podle něj ale není dobré po zkušenosti z letošního roku držet "supernadbytečné" kapacity pro podobnou situaci, která nemusí přijít mnoho let. Upozornil také na regionální rozdíly v kapacitách nemocnic. "Praha by nepochybně vydržela ještě třikrát větší vlnu, než tady byla, v regionech jsme se dostávali na hranu kapacity," uvedl. Měly by podle něj dál fungovat mechanismy, které umožňují systém řídit, postupně vyčleňovat lůžka nebo omezit elektivní péči.

"Až tahle situace odezní, je na nás a ostatních pojišťovnách, abychom začali správně pracovat se strukturou kapacit. Měli bychom cílit spíše na následnou než na akutní péči," doplnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, jejími klienty je asi 59 procent obyvatel.

Na akutních lůžkách leží pacienti po úrazech nebo krátce po operacích, následná a dlouhodobá péče se zaměřuje na jejich doléčení nebo rehabilitaci, typicky jsou to rehabilitační ústavy nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Naopak specializovanou péči o pacienty s nejvážnějšími chorobami je podle exministra Vojtěcha naopak třeba centralizovat do menšího množství nemocnic.

Podle ministra Blatného je třeba zabývat se ve zdravotnictví i dalšími problémy, jako jsou obezita, nezdravý životní styl, užívání tabáku nebo alkoholu. "Je třeba vytvořit dlouhodobý plán investic do primární prevence. Ta je základem, ale její návratnost je dlouhodobá," řekl.

Současný ministr zmínil i připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Tomu se věnoval především exministr Vojtěch, který zákon spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) připravoval. "Práce s daty se ukázala letos jako naprosto klíčová. Bez dat nejsme schopni systém řídit. Mělo by se to využívat i v klidnější době," řekl k tomu Vojtěch.

Nástroje elektronizace zdravotnictví se v době epidemie osvědčily také podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Funguje například elektronický recept, díky kterému může lékař pacientovi předepsat lék na dálku bez osobního kontaktu, nebo eŽádanka, která byla zavedena letos a umožnila vzdálené předepisování testů na covid-19.

Témata:  Jan Blatný zdravotní pojištění

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

19. června 2025 14:22

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy