Blatný: Zdravotní pojištění bude příští rok ve schodku 13 miliard

Veřejné zdravotní pojištění bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) příští rok ve schodku 13 miliard korun. Zapojí se peníze z rezerv zdravotních pojišťoven stejně jako letos. Budou hospodařit skoro se 400 miliardami korun, což je o 28 miliard více než letos. Blatný to řekl to ve svém projevu na úvod dnešní odborné konference Efektivní nemocnice.

Jan Blatný
reklama

Blatného předchůdce Roman Prymula připomněl, že finančně ani co do výkonnosti nemocnic není možné letošní rok s předchozími srovnávat. Další bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který stejně jako Prymula úřad letos opustil, uvedl, že letošní rok ukázal důležitost digitalizace a zdravotnických dat.

Česko má v mezinárodním srovnání vyšší počet akutních nemocničních lůžek, což bylo v minulosti i kritizováno. Současná epidemie covidu-19 ale ukázala, že tato lůžka byla třeba. "Trochu jsme riskovali. Šli jsme téměř na hranu kapacity zdravotnického systému. Náš systém je ale neuvěřitelně robustní a troufám si říci, že z okolních zemí by takový nástup nikdo nezvládl," řekl k tomu Prymula.

Podle něj ale není dobré po zkušenosti z letošního roku držet "supernadbytečné" kapacity pro podobnou situaci, která nemusí přijít mnoho let. Upozornil také na regionální rozdíly v kapacitách nemocnic. "Praha by nepochybně vydržela ještě třikrát větší vlnu, než tady byla, v regionech jsme se dostávali na hranu kapacity," uvedl. Měly by podle něj dál fungovat mechanismy, které umožňují systém řídit, postupně vyčleňovat lůžka nebo omezit elektivní péči.

"Až tahle situace odezní, je na nás a ostatních pojišťovnách, abychom začali správně pracovat se strukturou kapacit. Měli bychom cílit spíše na následnou než na akutní péči," doplnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. VZP je největší ze sedmi českých zdravotních pojišťoven, jejími klienty je asi 59 procent obyvatel.

Na akutních lůžkách leží pacienti po úrazech nebo krátce po operacích, následná a dlouhodobá péče se zaměřuje na jejich doléčení nebo rehabilitaci, typicky jsou to rehabilitační ústavy nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Naopak specializovanou péči o pacienty s nejvážnějšími chorobami je podle exministra Vojtěcha naopak třeba centralizovat do menšího množství nemocnic.

Podle ministra Blatného je třeba zabývat se ve zdravotnictví i dalšími problémy, jako jsou obezita, nezdravý životní styl, užívání tabáku nebo alkoholu. "Je třeba vytvořit dlouhodobý plán investic do primární prevence. Ta je základem, ale její návratnost je dlouhodobá," řekl.

Současný ministr zmínil i připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Tomu se věnoval především exministr Vojtěch, který zákon spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) připravoval. "Práce s daty se ukázala letos jako naprosto klíčová. Bez dat nejsme schopni systém řídit. Mělo by se to využívat i v klidnější době," řekl k tomu Vojtěch.

Nástroje elektronizace zdravotnictví se v době epidemie osvědčily také podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Funguje například elektronický recept, díky kterému může lékař pacientovi předepsat lék na dálku bez osobního kontaktu, nebo eŽádanka, která byla zavedena letos a umožnila vzdálené předepisování testů na covid-19.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky