Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko v červenci dramaticky zvýšilo dovoz ruské ropy, i přes ukrajinské sankce

Bratislava
Bratislava
Foto: Pixabay

To je nečekané. Slovensko nakonec letos v červenci dováželo několikanásobně více ruské ropy než v předchozích měsících. Ve velkém ruská ropa dále proudila také do Maďarska. Obě země ji odebírají jižní větví ropovodu Družba.

Nenastal tedy sebemenší výpadek v dodávkách, přestože Budapešť i Bratislava varovaly, že u nich doma může nastat palivová krize.

Jenže výpadek ruských ropných dodávek soukromé firmy Lukoil více než vykompenzoval nárůst dodávek zajišťovaný jiným ruským podnikem, Tatněfť. Ten na rozdíl od Lukoilu totiž není ukrajinskou stranou sankcionovaný.

Kyjev s platností od začátku července zpřísnil své sankce na Lukoil, nikoli však na další ruské podniky, které Družbou ropu přepravují, jako je právě Tatněfť či Kremlem přímo ovládaná společnost Rosněfť.

Ovšem i špičky Taťněfti jsou v úzkém napojení na Kreml. Vždyť její předseda představenstva, Rustam Minnichanov, je současně hlavou státu Tatarstán, oddaný Vladimiru Putinovi. Tatněfť má i své kořeny v Tatarstánu. Její zmíněný šéf je sunnitský muslim, i celý podnik tak těží ze své blízkosti islámskému světu.

Přes Ukrajinu tedy navzdory sankcím vůči Lukoilu v červenci proudilo do Maďarska a na Slovensko celkově více ruské ropy, právě díky Kremlu oddaným Tatarům.

Témata:  Slovensko Rusko ropa

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.