Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko v červenci dramaticky zvýšilo dovoz ruské ropy, i přes ukrajinské sankce

Bratislava
Bratislava
Foto: Pixabay

To je nečekané. Slovensko nakonec letos v červenci dováželo několikanásobně více ruské ropy než v předchozích měsících. Ve velkém ruská ropa dále proudila také do Maďarska. Obě země ji odebírají jižní větví ropovodu Družba.

Nenastal tedy sebemenší výpadek v dodávkách, přestože Budapešť i Bratislava varovaly, že u nich doma může nastat palivová krize.

Jenže výpadek ruských ropných dodávek soukromé firmy Lukoil více než vykompenzoval nárůst dodávek zajišťovaný jiným ruským podnikem, Tatněfť. Ten na rozdíl od Lukoilu totiž není ukrajinskou stranou sankcionovaný.

Kyjev s platností od začátku července zpřísnil své sankce na Lukoil, nikoli však na další ruské podniky, které Družbou ropu přepravují, jako je právě Tatněfť či Kremlem přímo ovládaná společnost Rosněfť.

Ovšem i špičky Taťněfti jsou v úzkém napojení na Kreml. Vždyť její předseda představenstva, Rustam Minnichanov, je současně hlavou státu Tatarstán, oddaný Vladimiru Putinovi. Tatněfť má i své kořeny v Tatarstánu. Její zmíněný šéf je sunnitský muslim, i celý podnik tak těží ze své blízkosti islámskému světu.

Přes Ukrajinu tedy navzdory sankcím vůči Lukoilu v červenci proudilo do Maďarska a na Slovensko celkově více ruské ropy, právě díky Kremlu oddaným Tatarům.

Témata:  Slovensko Rusko ropa

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.