Letní „ropný spor na Družbě“ končí. Maďarsko i Slovensko budou odebírat ruskou ropu nadále od Lukoilu, navzdory ukrajinským sankcím

Příslušná smlouva mezi maďarským petrochemickým podnikem MOL, do jehož majetku spadají i slovenské rafinérie Slovnaftu, a ruskou společností Lukoil by měla platit už zkraje letošního podzimu. Změnou oproti dosavadní situaci bude to, že Lukoil už nebude zodpovědný za přepravu ropy až na ukrajinsko-maďarské hranice, nýbrž jen na ty rusko-ukrajinské. Pak už zodpovědnost převezme MOL. Což se mu prodraží, o zhruba 1,5 dolaru na barel, a to kvůli vyšším bezpečnostním rizikům a souvisejícímu růstu nákladů pojištění.

Od začátku července, kdy začaly zpřísněné ukrajinské sankce platit, Lukoil ropu Maďarsku a Slovensku nedodává. MOL tak musí potřebný dovoz vykrývat prostřednictvím krátkodobých kontraktů s obchodníky, na něž se ukrajinské sankce nevztahují. Lukoil na přelomu června a července ropné kohoutky utáhnul v reakci na zpřísnění sankcí, neboť se obával, že by Ukrajina například mohla jeho ropu konfiskovat.

Ovšem Kyjev na přelomu července a srpna uvedl, že konfiskace nehrozí, pokud ropu bude přepravovat jiná společnost než Lukoil. Vzhledem k tomu, že ropu Lukoilu přes ukrajinské území běžně přepravovala jeho švýcarská dcera Litasco, její zabavení údajně hrozit nemělo, ani pokud by Lukoil v dodávkách pokračoval i během léta. 

Čtěte také

Premiér Fico chce novou jadernou elektrárnu. Bude jednat s Jižní Koreou

Aktuality Slovenský premiér Robert Fico se koncem září vydá do Jižní Koreje, kde bude jednat o plánech na rozšíření jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Informaci přinesla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na slovenský TASR.

Lukoil však přesto do tohoto rizika nešel a nyní hodlá dané riziko přenést na maďarskou stranu, která se k tomu tedy uvoluje, ač jí to dováženou ropu ruskou prodraží. I tak však zjevně zůstane cenově atraktivnější než alternativy typu přepravy z chorvatského pobřeží.

Na chorvatské pobřeží by totiž jen těžko mohla být přepravována ropa Lukoilu. Musela by totiž být neruského původu, protože sankce EU Chorvatsku zapovídají dovoz ruské námořně dodávané ropy. Lukoil by tak musel do chorvatských přístavů přepravovat ropu ze svých vrtů mimo území Ruska, například z Iráku. Navíc by tato ropa pak dále tekla do Maďarska ropovodem Adria, jímž je podle Budapešti přeprava ropy relativně nákladná. Záhřeb totiž prý žádá relativně vysoké přepravní poplatky.

Lukoil navíc před červnovým zpřísněním ukrajinských sankcí dodával Maďarsku a Slovensku ropu se zhruba dvacetiprocentní slevou v porovnání s dalšími ruskými dodavateli ropovodem Družba, jako je ruský státní podnik Rosněfť. K tomu všemu je obecně ruská ropa Ural stále v určité slevě, aktuálně zhruba 11,5 dolaru na barel, oproti světové ropné ceně, která se odvíjí od ceny severomořské ropy Brent.

Maďarsku a Slovensku se tak dovoz ropy Lukoilu nadále vyplatí, i když budou muset promítnout do její ceny ony vyšší náklady pojištění.

Což znamená, že Evropská unie svého tedy nedosáhla. Vyzývala totiž během léta, v době kulminujícího „ropného sporu na Družbě“, Budapešť i Bratislavu, aby se přeorientovaly do dovoz ropy z jiných částí světa, než je Rusko. K tomu však zatím tedy nedojde.

Svého tak nedosahuje ani Kyjev. Ropa původně od Lukoilu bude dále proudit přes ukrajinské území. Ovšem… pokud by Kyjevu doopravdy šlo o sankcionování veškeré ruské ropy, musel by sankce uvalit také na další ruské společnosti přepravující ropu přes ukrajinské území, například na zmíněnou Rosněfť, jež zajišťuje dodávky také Česku.

Vždyť v prvním letošním pololetí bylo hned 40 procent ropy dovážené do Česka ruského původu. Což mimochodem pomáhá vysvětlovat, proč má Česko toto léto – nebývale – levnější pohonné hmoty, benzín i naftu, než Polsko, jak dokládají nejnovější čísla Evropské komise z poloviny srpna. Zatímco totiž Polsko už od začátku loňska žádnou ruskou ropu „ve slevě“ nedováží, Česko stále ano. Pohonné hmoty jsou tak v Česku jedny z nejlevnějších v EU.

Témata:  ropa,  Slovensko,  Maďarsko,  Rusko