Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko v roce 2024 závislé na ruském plynu: Šokující odhalení statistik z listopadu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Česká republika loni v listopadu dovezla zemní plyn celkově v objemu v přepočtu 270 tisíc tun, v hodnotě 4,8 miliardy korun. Valná většina přitom byla z Ruska, potvrzují nově zveřejněné údaje ČSÚ dřívější spekulace. 

Necelých 188 tisíc tun z uvedeného objemu – v hodnotě 3,4 miliard korun – totiž pocházelo právě z Ruské federace, uvádí ČSÚ (viz tabulka níže). Ještě o měsíc dříve, v říjnu 2024, přitom Česko mělo z Ruska jen necelých 100 tisíc tun plynu. Loni v listopadu tak Česko odběr z Ruska meziměsíčně navýšilo o takřka 90 %.

V listopadu 2023 Česko dovezlo zemní plyn z Ruska přibližně 90 tisíc tun plynu. Meziročně tak loni v listopadu nárůst představoval přibližně 110 %.

V listopadu 2023 činil podíl ruského plynu na jeho celkovém dovezeném objemu přibližně 23 %, v listopadu 2024 už to bylo zhruba 70 %.

Například v létě 2023 činil podíl ruského plynu na jeho celkovém dovozu jen necelá 3 %. Vláda tehdy uvedla, že Česko nemá ani molekulu plynu z Ruska. Ještě když to tvrdila, v říjnu 2023, se začal objem i podíl dováženého ruského plynu výrazně zvyšovat, nakonec až na podíl oněch zhruba 70 % loni v listopadu.

Od začátku letošního roku by Česko prakticky žádný ruský plyn již dovážet nemělo, neboť Ukrajina neumožňuje jeho tranzit přes své území. Do Česka ruský plyn proudil ze zemí, které byly saturovány právě zejména ruským plynem přepravovaným přes Ukrajinu, zejména ze Slovenska.

Potvrzeno. Loni v listopadu dováželo Česko převážnou většinu plynu z Ruska, ukazují nová data ČSÚ Potvrzeno. Loni v listopadu dováželo Česko převážnou většinu plynu z Ruska, ukazují nová data ČSÚ
Foto: ČSÚ

Témata:  zemní plyn Rusko Česko

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

23. května 2025 11:04

Zahrada na hypotéku. Češi objevují nový realitní trend

Zahrádkaření v Česku zažívá renesanci. Zájem o vlastní kus zeleně roste napříč generacemi, stále častěji se k němu hlásí i mladší lidé s rodinami. Dříve se zahrádkaření věnovaly zhruba dvě pětiny populace, dnes je to téměř polovina. Ve městech ale naráží poptávka na nedostatek dostupných pozemků, na místo v zahrádkářské kolonii se často čeká i několik let. Jako alternativa se prosazují komunitní zahrady, které vznikají například ve vnitroblocích. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy