Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyplatí se v roce 2025 fixovat ceny energií?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Velcí dodavatelé v loňském roce několikrát zlevňovali a distribuční poplatky výrazněji nerostly. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se vyplatí mít nefixované ceny a užívat si teoretických poklesů v reálném čase. Je tam ovšem jedno velké ALE. Ani po zlevnění se zákazníci se smlouvou na dobu neurčitou totiž nedostali na sazby, které mají domácnosti s fixovanými cenami.

„Dodavatelé sice zlevnili, ale pořád je to málo. Tak by se dala ve zkratce shrnout situace loňského roku. Zůstávat na době neurčité tak nedává smysl, protože oproti fixovaným cenám tam zákazníci pořád přeplácejí. U elektřiny je to přibližně 1.000 Kč a u plynu 500 Kč na každé jedné MWh. A to nejsou zrovna zanedbatelné částky,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz a dodává: „Aby se zákazníkovi doba neurčitá vyplatila, musela by se mu elektřina zlevnit o dalších 1.000 Kč. O tolik skutečně za poslední rok a půl cena klesla. Ale to bylo poté, co skončila největší energetická krize u nás, která sazby extrémně zvýšila. Dnes už skutečně nejsme v situaci, kdy by elektřina mohla zlevnit o dalších 1.000 Kč, bude to asi spíše naopak.“

Dodavatelé mají u doby určité jistotu dlouhodobého odběru, proto tyto zákazníky zvýhodňují

V každém případě platí, že pro odběratele s fixovanými cenami má dodavatel nakoupené energie na delší dobu dopředu. To u doby neurčité nejde, protože dodavatel nikdy neví, kdy mu zákazník odejde. Může odejít kdykoli po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty, takže dodavatel neví, jestli od něj bude odebírat za čtyři měsíce, natožpak za rok. U zákazníka na době určité naopak jistotu dalších odběrů má, takže pro něj může nakupovat s předstihem. Třeba když je teplejší zima a vzniknou přebytky plynu nebo když někomu „vypadne“ velký odběratel a pro něj nakoupená energie se prodává za lepší cenu.

Z toho vyplývá, že pokud za elektřinu a plyn nechcete zbytečně přeplácet, vyplatí se vám být na smlouvě na dobu určitou a fixovaných cenách. A kolik domácnosti reálně přeplácejí? Nejjednodušší je propočet u elektřiny. Zde máme šest milionů odběrných míst a přibližně polovina z nich je na době neurčité. Průměrná roční spotřeba odběrného místa je podle ERÚ přibližně 3,5 MWh. Pokud na každé MWh přeplatí 1.000 Kč, přepočteno na jednu domácnost je to ročně 3.500 Kč. Když jsou takových domácností tři miliony, polovina odběrných míst u nás, dostáváme se na částku více než 10 miliard korun.

Ceny výrazněji klesat nebudou, fixujte raději hned, ideálně na rok a půl či dva

„I když někteří zůstávají optimisty a věří v další zlevňování energií, v tuto chvíli nás nečekají žádné pozitivní vstupy, které by vedly k poklesu cen, spíše naopak. Pořád tady máme války, které situaci negativně ovlivňují, navíc se v souvislosti s Green Dealem blíží odpojení uhelných elektráren a u plynu se budou zavádět emisní povolenky. Dá se tedy očekávat, že obě komodity budou spíše zdražovat,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz a dodává: „Proto se vyplatí vyhledat si nejvýhodnější akviziční ceny na trhu a zafixovat si je hned teď, nejlépe na rok, rok a půl nebo dva roky. Jsou i delší smlouvy, ale nemají příliš zajímavé nabídky. Novou smlouvu lze navíc uzavřít už půl roku před koncem té stávající. Díky tomu se můžete včas poohlédnout po zajímavé nabídce a zvolit správný čas pro uzavření nové smlouvy.“

Témata:  energetika zemní plyn elektřina

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.