Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České domácnosti loni platily za elektřinu nejvíce v EU, přestože Česko vyvezlo takřka nejvíce elektřiny v celé EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.

Domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí platily za elektřinu, včetně daní a poplatků, 38,68 jednotek standardu kupní síly za 100 kilowatthodin, plyne z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. Překonaly tudíž dokonce i domácnosti německé, jež doplácely na vypnutí zbývajících jaderných elektráren a které čelí citelnému růstu cen energií, jenž souvisí s tamní ambiciózní energetickou transformací, takzvanou Energiewende.

Navíc, což je svého druhu rovněž určitá anomálie, navzdory už tak vysokým cenám elektřina v ČR loni ve druhém pololetí dále zdražovala vysokým tempem, a to hned druhým nejvyšším v EU. Meziročně stoupla cena elektřiny v Česku o 83 procent. Výrazněji rostla – avšak tedy z mnohem nižší základny – v celé EU již jen v Nizozemsku. Nizozemské ceny jsou stále na úrovni odpovídající jen lehce převyšující polovinu cen českých.

Loni ve druhém pololetí přitom Česko bylo čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU. Z celé EU vyvezly v čistém vyjádření více elektřiny jenom Francie, Švédsko a Nizozemsko (viz tabulka společnosti Montel níže; 6. sloupec). Domácnosti těchto zemí však měly vesměs poměrně nízké cen elektřiny, vesměs výrazně nižší než domácnosti české.

Česko loni ve druhém pololetí roku vyvezlo 11,6 terawatthodiny elektřiny, zatímco jich dovezlo 6,1, vyplývá z dat společnost Montel (viz tabulka níže). To v čistém vyjádření odpovídá vývozu v objemu 5,5 terawatthodiny. Více elektřiny vyvezly tedy už jen Francie, 31,1 terawatthodin, Švédsko (14 terrawatthodin) a Nizozemsko s 8,8 terrawatthodinami vyvezené elektřiny. Francii vysoký vývoz umožnila výrazná obnova výroby v jejích často již letitých jaderných blocích, které o rok dříve zhusta procházely rozsáhlými odstávkami kvůli opravám a údržbovým pracím.

Nejnižším cenám elektřiny loni ve druhém pololetí čelily v EU domácnosti maďarské. Přitom Maďarsko ve stejné době představovalo čistého dovozce elektřiny. V čistém vyjádření dovezlo loni ve druhém pololetí zhruba tolik elektřiny, 5,4 terrawatthodin, kolik ji Česko v čistém vyjádření vyvezlo.  

Nezvyklost situace v Česku tedy spočívá v tom, že i přes poměrně vysokou nadprodukci elektřiny se tato vysoká výroba nepromítá do viditelného tlaku na pokles koncových cen pro domácnosti. Navíc, navzdory vysoké nadprodukci a k tomu ještě vysoké základně cena elektřiny loni ve druhém pololetí roku nadále stoupala jedním z nejvýraznějších temp v celé EU. Poměrně vysoké výdaje domácností do energie pak zásadně přispěly k celoročnímu poklesu ekonomiky jako celku, protože fatálně povazovaly spotřebu domácností.  

Témata:  elektřina komentář

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.