Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České domácnosti loni platily za elektřinu nejvíce v EU, přestože Česko vyvezlo takřka nejvíce elektřiny v celé EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.

Domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí platily za elektřinu, včetně daní a poplatků, 38,68 jednotek standardu kupní síly za 100 kilowatthodin, plyne z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat. Překonaly tudíž dokonce i domácnosti německé, jež doplácely na vypnutí zbývajících jaderných elektráren a které čelí citelnému růstu cen energií, jenž souvisí s tamní ambiciózní energetickou transformací, takzvanou Energiewende.

Navíc, což je svého druhu rovněž určitá anomálie, navzdory už tak vysokým cenám elektřina v ČR loni ve druhém pololetí dále zdražovala vysokým tempem, a to hned druhým nejvyšším v EU. Meziročně stoupla cena elektřiny v Česku o 83 procent. Výrazněji rostla – avšak tedy z mnohem nižší základny – v celé EU již jen v Nizozemsku. Nizozemské ceny jsou stále na úrovni odpovídající jen lehce převyšující polovinu cen českých.

Loni ve druhém pololetí přitom Česko bylo čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU. Z celé EU vyvezly v čistém vyjádření více elektřiny jenom Francie, Švédsko a Nizozemsko (viz tabulka společnosti Montel níže; 6. sloupec). Domácnosti těchto zemí však měly vesměs poměrně nízké cen elektřiny, vesměs výrazně nižší než domácnosti české.

Česko loni ve druhém pololetí roku vyvezlo 11,6 terawatthodiny elektřiny, zatímco jich dovezlo 6,1, vyplývá z dat společnost Montel (viz tabulka níže). To v čistém vyjádření odpovídá vývozu v objemu 5,5 terawatthodiny. Více elektřiny vyvezly tedy už jen Francie, 31,1 terawatthodin, Švédsko (14 terrawatthodin) a Nizozemsko s 8,8 terrawatthodinami vyvezené elektřiny. Francii vysoký vývoz umožnila výrazná obnova výroby v jejích často již letitých jaderných blocích, které o rok dříve zhusta procházely rozsáhlými odstávkami kvůli opravám a údržbovým pracím.

Nejnižším cenám elektřiny loni ve druhém pololetí čelily v EU domácnosti maďarské. Přitom Maďarsko ve stejné době představovalo čistého dovozce elektřiny. V čistém vyjádření dovezlo loni ve druhém pololetí zhruba tolik elektřiny, 5,4 terrawatthodin, kolik ji Česko v čistém vyjádření vyvezlo.  

Nezvyklost situace v Česku tedy spočívá v tom, že i přes poměrně vysokou nadprodukci elektřiny se tato vysoká výroba nepromítá do viditelného tlaku na pokles koncových cen pro domácnosti. Navíc, navzdory vysoké nadprodukci a k tomu ještě vysoké základně cena elektřiny loni ve druhém pololetí roku nadále stoupala jedním z nejvýraznějších temp v celé EU. Poměrně vysoké výdaje domácností do energie pak zásadně přispěly k celoročnímu poklesu ekonomiky jako celku, protože fatálně povazovaly spotřebu domácností.  

Témata:  elektřina komentář

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.